U dědy Jindřicha ještě v pokračování knihy Hacafígr zůstaneme, ale hlavní postavou bude jeho kůň Venca. O jeho setkání jsme již psali (zde jen odkaz). Pan Míla Antropius ale připsal ještě dobrý konec Vency v pohádce.

Setkání s Vencou

Pohádka o Vencovi
Povím vám pohádku o Vencovi a taky o Milouškovi. Venca, to byl takový zrzavý koník s bílou hvězdičkou na čele, měl hustou a neustále rozcuchanou hřívu, tak jako kluci uličnicí co se nechtějí česat. Zoubky měl ale krásně bílé a zdravé, protože si je každý večer nechal kartáčem vyčistit. Venca, to byl silák a s vozem naloženým řepou, nebo uhlím pelášil, až mu bujná hříva vlála ve větru. Bydlel ve stáji, která stála u domku na břehu řeky.
V tom domku bydlel sedlák Jindřich a jeho synek Miloušek. Miloušek s Vencou byli kamarádi. Každý večer po práci spolu běhali po zelených loukách kolem řeky a potom se v té řece koupali. Než šli spát, nechával si Venca česat svoji huňatou hřívu a kartáčem čistit velké bílé zuby. Přes den Venca s Milouškem orali pole, a když měli práci hotovou, Venca spokojeně stříhal ušima a řehtal. Venca byl mlsný a ze všeho nejraději měl krajíc chleba a kostku cukru. To mají rádi všichni koníci. Společná práce jim šla náramně a všichni je chválili:„ Podívejte, jak jim to jde a kolik práce zastanou“.
V té vesnici však bydlel zlý čaroděj, jmenoval se Kubáč. Kubáče nikdo nechválil, protože pracovat nechtěl a moc toho neuměl. Sedlák Jindřich byl silný a čaroděje se nebál. V hospodě spolu hrávali karty a Kubáč neustále prohrával. Všichni se mu smáli a povídali si:“ Co to je za čaroděje, když nic neumí a i v těch kartách neustále prohrává?“ Kubáče posměch lidí rozčílil a chtěl se pomstít, hlavně Jindřichovi a Vencovi s Milouškem. Byl hloupý, zapomněl všechna zaklínadla. Proto zavolal své kamarády kokomouchy, zlé skřety. Ti už tak líní a neschopní nebyli. Sedláka Jindřicha zamkli do kokomouší díry, co byla až v Praze.
Za tu službu dal ten čaroděj Vencu kokomoucům a ti si ho odvedli do svých stájí, kde pro ně musel tvrdě pracovat. Nikdo se už nestaral o jeho hřívu, ta byla neustále rozcuchaná, ani jeho zu-by nikdo večer kartáčem nečistil. Jeho krásné bílé zuby zežloutly a taky mu už nějaké začaly vypadávat. Večer už se nemohl proběhnout, ani vykoupat a pamlsek mu taky nikdo nedal. Nejvíc mu ale chyběl kamarád Miloušek, neměl ho kdo polaskat a za ušima podrbat, Vencovi bylo moc smutno.
Milouška kokomouchové poslali do černé díry kopat uhlí, aby si večer v kamnech mohli zatopit. V té díře strávil hodně času a často při tom na Vencu vzpomínal. Občas se z té díry dostal ven, ale nevěděl, kde Vencu hledat, kam ho odvedli.
Jednou potkal černého koníka vraníka, který vozil uhlí z díry kokomouchům do jejich doupat. Hned se ho zeptal:“ Vraníku neviděl jsi někde zrzavého koníka Vencu“? I viděl, povídal vraník. Je u kokomouchů ve stáji, musí tvrdě pracovat, najíst mu moc nedávají, hřívu mu nikdo nevyčeše a zuby nikdo nevyčistí. Je mu smutno, nemá kamaráda.
Jednoho dne kokomouch, co hlídal díru s uhlím, vypil hodně piva a potom tvrdě usnul. Miloušek mu vzal klíč, odemkl dveře a běžel přes hory a řeky do země kde žili kokomouchové hledat Vencu.
Dlouho bloudil kolem doupat kokomouchů. Najednou uviděl upracovaného zpoceného smutného koníka, zapřaženého do vozu tak těžkého, že ho ani utáhnout nemohl. Hned poznal Vencu. Počkal tedy na poledne, kdy se kokomouchové napijí piva a pak usnou. Potom vypřáhl Vencu z těžkého povozu a ten byl šťastný, vesele řehtal a stříhal ušima.
Potichu Vencu vyvedl z kokomouší země, nasedl mu na hřbet a tryskem uháněli domů k jejich domku u řeky, kde byly krásné zelené louky. Sotva doběhli domů, dostal Venca oblíbený pamlsek, krajíc chleba a kostku cukru. Pak se proběhli po zelených loukách a vykoupali v řece.
V tom šel kolem ten zlý a líný čaroděj Kubáč. Když viděl Vencu  jak spokojeně pobíhá, zlostí se rozžhavil jako hořící polínko a shořel na prach. Venca už měl zase rozčesanou hřívu, a jeho zuby byly krásně bílé, protože každý večer mu je Miloušek kartáčem čistil.

Míla Antropius 

Úvod 
Hacafígr 01 
Hacafígr 02 
Hacafígr 03 
Hacafígr 05 
Hacafígr 06 
Hacafígr 07
Hacafígr 08
Hacafígr 09
Hacafígr 10
Hacafígr 11
Hacafígr 12
Hacafígr 13 
Hacafígr 14
Hacafígr 15