16.10.2007
Polemiku v posledním čísle Peruckého zpravodaje vyvolal článek ve čtvrtletníku ochránců a přátel našeho kulturního dědictví vydávaném Nezávislou památkovou unií v Praze pod názvem Dědictví Koruny české č. 1/2007 Quo vadis, památky české?
Pod názvem Peruc od dob slávy po utrpení zde píše autorka Libuše Hubičková o historii a dění kolem zámku od roku 1990. Než však uveřejníme reakce z Peruce, seznamte se s vlastním článkem.
Quo vadis, památky české?
Možná se leckdo zamyslí, proč je dnes na těchto stránkách přerušený cyklus historika PhDr. Břetislava Daňka, který prostřednictvím osudů a příběhů autentických, osobností již několik let skládá tímto netradičním způsobem mozaiku našich dějin. Pravdou však je, že následující stránky jsou neméně poutavé; jsou také spjaté s dávnými časy. Avšak přinášejí svědectví o tom, jak naše současnost bezhlavě, zoufale a nešetrně nakládá s pilíři, na nichž byla tvořena a postavena naše tisíciletá historie. Podobné příběhy by, bohužel, vydaly na mnohadí1ný seriál...
Peruc od dob slávy po utrpení
Kapitola první - Peruc / 12. století
V pramenech zmiňovaná od poloviny 12. století - prvně roku 1170. Od roku 1199 byla majetkem Strahovského kláštera. Nedaleko vyvěrá památná studánka a roste staletý dub knížete Oldřicha, podle Kosmovy kroniky z 12. století je zde místo legendárního setkání s jeho budoucí chotí pradlenou Boženou.
Kapitola druhá - Zámek Peruc / 18. století
Původně rokokový, trojkřídlý, jednopatrový zámek z let 1760-1770, průčelí jednopatrové s třemi mělkými rizality, boční stěny zakončeny atikou s vázami, ve středním portále a v přízemí rokoková mříž. Okna se štukovou výzdobou, vikýře zdobené volutami. V interiéru schodiště oválného půdorysu se sloupy, v patře sochařská výzdoba od r. F. Platzera - kol. roku 1771. Na mostě před portálem dvě kamenné sfingy s amorety. Brána do zahrady se dvěma postranními nikami, volutovým štítem a kartuší s letopočtem 1765. Pozoruhodné schodiště se sochami z Platzerovy dílny (1770). Typický zámek 18. století. ..
Kapitola třetí - Zámek Peruc a Filla / 20. století
V pravém jižním křídle pobýval a pracoval od roku 1947 do své smrti průkopník kubismu v Čechách Emil Filla (1882 -1953). Z jeho odkazu a z darů umělcovy ženy, švagra a také skladatele Iši Krejčího zde vznikla sbírka vzácných děl, jejímž smyslem bylo uchovat Fillovo dílo v prostředí a v krajině, které si sám vybral a miloval, které jej velmi inspirovalo. Správa byla svěřena po jeho smrti nově vytvořené Galerii Benedikta Rejta v Lounech.
Kapitola čtvrtá - Zpráva ak. malířky Aleny Hoblové / jaro 2006
Po delším čase jsem navštívila Lounsko a především Peruc, místo Fillova působiště. Očekávala jsem tu bohatou galerii jeho obsáhlého díla. Po příjezdu do Peruce ohromilo mne vlající bílé plátno na hrubo natřené, zjevně odbyté fasádě zámeckého průčelí s nápisem: Zámek na prodej!
V zadní části zámku je v několika skromných místnostech bývalého Fillova bytu umístěn úzký výběr obrazů, jen jako doplněk původních interiérů, které by měly být spíše pietně uchovávány, než sloužit proudícím davům sezónních turistů.
Zklamána, hledala jsem Fillovo dílo v Lounech v nějaké pro něho určené galerii. Malíř je zastoupen několika obrazy v Galerii Benedikta Rejta, rozptýlenými v mozaice prací jiných umělců. Tak tedy prezentuje město Louny a naše země svého mimořádného umělce, který z mnoha evropských zemí přinášel proudy inspirace do českého prostředí jako trvalý vklad nejen do tehdejší, ale i současné a budoucí umělecké generace...
V souvislosti s tím bije do očí okázalá nabídka odprodeje zámku v Peruci, která, pokud se uskuteční, jistě změní účel a poslání zámku, podle rozmaru a citlivosti příštího majitele. Dá se i očekávat, že dřív nebo později budou vymezeny i stávající prostory Fillova bytu, takže prodán, může znamenat i pohřben navěky!
Záležitost zámku se vleče, z výpovědí občanů vyplývá, .že prodej je ne zcela čistou a průhlednou aktivitou zdejšího starosty. Objekt, jehož část byla v minulosti využívána jako depozitář Národního muzea v Praze, byl spravován podle svědků s velkou péčí a zanechán v pořádku; po revoluci však byl opuštěn a tak řadu let chátrá před očima lidí, kteří se zámkem a vedle něj žili, často zde nacházeli i pracovní příležitost. Nová skutečnost jim rozhodně není lhostejná, ale nevědí, co dělat, kam se obrátit... Byla jsem požádána o pomoc s tím, že by rádi viděli zámek zachován tak, jak jej znali … Přímo se nabízí, aby byl využit jako jedinečný galerijní výstavní prostor se sbírkou monumentálního Fillova díla a s ním i fotografické kolekce Josefa Sudka, která vznikla právě zde, v Peruci, jako krásné svědectví přátelství obou umělců.
Lze si představit, jak mimořádně působivé by tu vzniklo místo, tvořené zámkem, parkem i protějškem velkolepého barokního kostela, který esteticky a logicky vyvažuje celý perucký komplex.
Tímto dopisem obracím se k někomu, koho neznám, ale věřím mu, s prosbou, zda by nepřispěl k otevření diskuse nad prodejem zámku, pokud ještě není pozdě. Aby tak nedošlo k nenávratné ztrátě význačného objektu, který by se mohl stát klenotem, magickým poutním místem, svým významem překračujícím hranice naší země, místem, kde nerušen by přebýval jeho genius loci.
Pomozme, zachraňme, nedejme zničit!
Kapitola pátá - Zájem veřejnost/ léto 2006
Výše uvedená zpráva s výzvou o pomoc byla zaslána v polovině minulého roku Syndikátu výtvarných umělců, předsedovi sdružení výtvarného spolku Mánes (oboje bez odezvy) a konečně Ministerstvu kultury ČR, které jako jediné své vyjádření zaslalo.
Reakce Ministerstva kultury ČR ze dne 8. 6. 2006
K Vaší informaci o prodeji zámku v Peruci Vám sdělujeme následující informace. Zámek je podle výpisu z katastru nemovitostí obce Peruc. Je kulturní památkou (není národní kulturní památkou) a z tohoto důvodu muže být prodán a stát k němu nemá předkupní právo podle §13 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisu. Jde o rozsáhlý komplex v dost špatném stavebním stavu. Z toho důvodu zřejmě obec předpokládá, že by. finančně nezvládla jeho obnovu a neměla pro něj dostatečné využiti. Prodej obdobných obecních majetku je dost obvyklý. V mnoha případech se však obec tímto krokem zbaví možnosti jakýmkoli způsobem zasáhnout do dalšího osudu zámku a po čase zjistí, že v obci má zcela havarijní objekt, který již bezprostředně ohrožuje své okolí. V těchto případech nemůže Ministerstvo kultury ani přispět finančními prostředky na obnovu kulturní památky, neboť tyto peníze lze poskytnout pouze na žádost vlastníka. Pokud vlastník objektu nejeví o jeho obnovu zájem, není komu přispět. Posledním příklade takové situace je zámek v Rožmitále pod Třemšínem, kde po prodeji skončily veškeré snahy o jeho obnovu a i ta část, která již byla opravena, ,velmi rychle chátrá.
V tomto případě by zřejmě mohla být obcí akceptována nabídka pomoci nejen při obnově, ale i při následném využití objektu. V některých případech se tímto způsobem podílejí na záchraně kulturního dědictví různá občanská sdružení, popřípadě mohou být nápomocny i jiné právnické osoby. Ty mohou dokonce jednat i jménem vlastníka na základě plné moci. Nejobtížnější v daném případě by asi bylo zajistit budoucí odpovídající využití. Bez této koncepce by zřejmě nebylo možno společné práce na obnově objektu zahájit. Odměnu za pomoc je možno poskytnout různým způsobem, např. smlouvou o možnosti bezplatně část zámku v budoucnu využívat. Pokud byste měla návrh na nějaké řešení je možno samozřejmě postup konsultovat na Ministerstvu kultury a do budoucna se dá předpokládat i zařazení finanční pomoci při obnově zámku do některého z programů Ministerstva kultury. Přejeme Vám mnoho úspěchů ve Vaší snaze pomoci se zachováním této významné části kulturního dědictví.
Mgr. Petra Ulbrichová, vedoucí oddělení, ochrany kulturních památek v odboru památkové péče Ministerstva kultury
Kapitola šestá - Zámek Peruc - ortel / 2007
Redakce Dědictví Koruny české se ve snaze informovat čtenáře o nejnovějším stavu zámku dotázala dne 29. ledna 2007 přímo na zastupitelském úřadě městysu Peruc. Peruc sama není finančně vybavena k tomu, aby zámek (dnes již ve zchátralém stavu) opravila a provozovala. A tak jej zastupitelé Peruce nabídli k prodeji. Předkupní smlouva o Smlouvě budoucí (a složení zálohy) byla v lednu 2007 podepsána, ke skutečnému prodeji dojde pravděpodobně v nejbližších týdnech.
Novými majiteli budou dva občané Velké Británie, kteří přislíbili zámek opravit. Jako věcné břemeno jim zůstane síň Emila Filly v pravém jižním křídle zámku, které umělec právě před 60 lety začal užívat ku prospěchu obce, umění a tedy i slávy a kultury našeho národa.
Zbytek budovy má být rekonstruován do podoby penzionu. Prodejní cena 19 milionů korun vyvolala jistě nejrůznější reakce. Uvědomíme-li si realitu, že totiž obce na opravy, chod a údržbu podobných kulturních památek nemají, nezbývá jim ve většině případů než je nechat zchátrat a následně zbourat, nebo je prodat tomu zájemci, který na to má. Každopádně je tato realita neblahým výsledkem a vizitkou zájmu a péče všech našich polistopadových vlád.
S pomocí literárních pramenů (Umělecké památky Čech, vyd.Academia 1980)
a podnětu ak. mal.Aleny Hoblové zpracovala Libuše Hubičková
|