V loňském roce jsem u příležitosti 100. výročí narození Pátera Václava Páchy sepsal článek o jeho životě ze vzpomínek jeho rodiny a údajů z arcibiskupství. Chtěl jsem však zjistit i okolnosti jeho zatčení, odsouzení a věznění a proto jsem se vydal do pražských archivů.

V úvodu chci ale upřesnit údaje, které se týkají škol a dalšího vzdělání Václava Páchy. Ve výpovědích je to  samozřejmě podrobněji popsáno. Jako jeden ze sedmi dětí peruckého zahradníka obecnou a měšťanskou školu vychodil v Peruci. Poslední ročník měšťanské školy ve Zlonicích (na Peruci se končilo v 8. třídě). V roce 1933 složil zkoušku do 4. třídy reálného gymnasia ve Slaném a po 5 letech složil zkoušku dospělosti. V roce 1938 vstoupil do semináře v Praze, kde byl po pětiletém studiu bohoslovecké fakulty v roce 1943 vysvěcen na kněze.

Od 1. července 1943byl  ustanoven kaplanem v Novém Strašecí a koncem února 1944 kaplanem a administrátorem do Vraného. V roce 1947 ustanoven třetím dómským vikářem u sv. Víta v Praze a zastával místo výpomocného arcibiskupského sekretáře v arcibiskupském paláci až do doby zatčení.

Nejdříve jsem se obrátil na Archiv bezpečnostních složek,  Oddělení archivních fondů operativních svazků a vyšetřovacích spisů v Praze Na Struze, kde mně ochotně materiály k Václavu Páchovi připravili a při mé návštěvě v červnu 2017 předložili. Po prohlídce pak vybrané dokumenty vypálili na CD. Jsou to stovky stránek a až nyní jsem se jimi prokousal a připravil pro vás stručný výtah toho, co se týká přímo peruckého rodáka Václava Páchy.

Akce proti církvím se rozjely po únoru 1948 a zejména po pokynech ÚV KSČ Praha z července 1948. Obsahovaly těchto 6 bodů:
1/ Korespondence Vatikánu s arcibiskupy, biskupy bude prováděna jedině prostřednictvím vlády.
2/ Pastýřské listy biskupů pouze se svolením vlády.
3/ Přísně budou kontrolována kázání a promluvy duchovenstva všech náboženských složek.
4/ Církev československá a evangelická budou povýšeny na církve národní, majetek církve katolické bude    zkonfiskován a dle potřeby přidělen této národní církvi.
5/ Přemlouvání a přesvědčování katolického duchovenstva k přestupu k národní církvi.
6/ Zostuditi kněžstvo najímáním placených žen za každou cenu, pokud možno z katolických rodin.

Poprvé se jméno Václav Pácha objevuje ve svazku V_7875_MV_Sklenovsky_spol 1948 - 1950, při akci "15. červen", v procesu Moštek Josef a spol. 1948. V den 15. 6. 49 byl vydán dopis „HLAS ČESKOSLOVENSKÝCH BISKUPŮ A ORDINÉŘŮ VĚŘÍCÍM V HODINĚ VELKÉ ZKOUŠKY“. Je ve výpovědi z 15. 6. 1949 jednoho z obviněných v tomto případu, kancléře arcibiskupské konsistoře Rudolfa Dörnera, a týká se "Prohlášení", které neuznává za legální nové hnutí tzv. katolické akce, kde podepsaný prohlašuje, že jeho jméno bylo zneužito. Dörner vypovídá: "Koncept toho prohlášení byl mi doporučen v obálce od pana arcibiskupa Berana asi 12. 6. 1949 ve večerních hodinách. Zalepenou obálku mi tehdy po mém příchodu do kanceláře předal asi kolem 21. hod. sekretář pana arcibiskupa Pácha. V této obálce byl koncept, který oficiál Kučera na můj příkaz rozmnožil a hotové výtisky mi vrátil a to asi v počtu 500 až 600 kusů. Já jsem tyto předal pak sekretáři Páchovi. Více jsem se o věc nestaral, rozeslání si provádí pan arcibiskup sám." Toto bylo pravděpodobně záminkou k odstartování Akce "PALÁC"

Je založen svazek V-5506 MV, který byl později nazván jako "Václav PÁCHA a spol." Od června do září 1949 bylo zatčeno 7 tzv. „pomocníků nedávno odsouzených špionů a rozvratníků z řad představitelů vysoké římsko-katolické hierarchie“, od ledna do července 1950 dalších 8 církevních činitelů. A jako poslední byl zatčen právě vikář a sekretář Václav Pácha ve 23 hodin dne 18. 7. 1950. Trestní oznámení bylo vzneseno na:

1/ Václava Páchu, nar. 6. 3. 1917;  2/ Josefa Hynka, nar. 7. 2. 1894;  3/ Brůno Sklenovského, nar. 23. 11. 1919;  4/ Stanislava Brabce, nar. 13. 11. 1913;  5/ Dr. Josefa Moštěka, nar. 28. 2. 1913;  6/ ThDr. Aloise Michálka, nar. 14. 2. 1908;  7/ Rudolfa Dörnera, nar. 17. 4. 1901;  8/ JUDr. Aloise Rozehnala, nar. 8. 1. 1922;  9/ JUDr. Josefa Sklenáře, nar. 20. 8. 1897; 10/ Tomáše Beránka, nar. 15. 8. 1897; 11/ Jana Čeřovského, nar. 6. 4. 1913; 12/ Rudolfa Rykýře, nar. 1. 4. 1913; 13/ Karla Tomšů, 30. 7. 1911; 14/ ThDr. Josefa Ryšku, nar. 20. 5. 1915; 15/ Aloise Zmrzlíka, nar. 16. 9. 1912;
kteří "ve službách západních imperialistů a Vatikánu prováděli proti Československu špionáž a připravovali svržení lidově demokratického zřízení v Československu". Proti všem bylo vzneseno několika stránkové politicky zdůvodněné obvinění. Na peruckého rodáka konkrétně takto:

1.) Václav Pácha, třetí dómský vikář a druhý arcibiskupský sekretář v Praze, přestože jako syn z početné rodiny chudého panského zahradníka poznal bídu, vykořisťování pracujícího lidu za kapitalismu, byl natolik sobcem, že se odtrhl od masy pracujících a snažil se vetřít do vyšších společenských kruhů. Po svém bohosloveckém studiu zaměřil veškeré svoje úsilí k tomu, aby byl co nejblíže vysoké církevní hierarchii a proto po osvobození naší vlasti Rudou armádou v roce 1945 neváhal a vstoupil do čsl. strany lidové, o které věděl, že v jejích řadách je ukryto mnoho nepřátel naší rodící se lidově demokratické republiky a že prostřednictvím této vysloveně reakční strany bude také Vatikán a církevní hierarchie prosazovat svoje zločinné záměry. Proto také hned po osvobození jako MNV ve Vraném snažil se sabotovat provádění Košického vládního programu a v tomto směru ovlivňoval také svoje okolí, aniž by se snažil nějak zatajovat nenávist k lidově demokratickému zřízení.

Za tuto svoji činnost byl v roce 1947 jmenován arcibiskupem BERANEM třetím dómským vikářem a druhým arcibiskupským sekretářem v Praze a tak bylo jeho nenávisti využito v protistátních a rozvratných akcích, které organizoval arcibiskup BERAN, takže jako jeden z hlavních pomocníků arcibiskupa BERANA stal se PÁCHA také spojkou ve vatikánské špionážní síti. Byl pověřen rozmnožováním a rozšiřováním ilegálních oběžníků a štvavých pastýřských listů. Toto prováděl ve velkém rozsahu a s horlivostí, vlastní podobným sluhům Vatikánu, přestože si byl vědom důsledků a své činnosti.

Ve své nenávisti šel tak daleko, že z popudu arcibiskupa BERANA a za pomoci kancléře DÖRNERA rozesílal masovým organisacím a organisacím politických stran, které v rezolucích vyjadřovali svoji nespokojenost, sjednáním církevní hierarchie, štvavé tiskoviny, jejich účelem bylo budit nedůvěru k vládě a k jejím opatřením. Rozvážel s arcibiskupem BERANEM a prelátem ČIHÁKEM ilegální, protistátní oběžníky, štvavé pastýřské listy a exkomunikační dekrety, a přestože věděl, že jejich obsahem má být podvráceno naše státní zřízení, předával je kněžím s upozorněním, že s nimi musí seznámit co nejvíce věřících. Ve svých zločinech byl skutečně důsledným, a proto také sám četl ilegální Pastýřský list se štvavým, protistátním obsahem při bohoslužbě v kostele v Perniku u Sokolova.

Největší zločinnou činnost vyvinul tento vatikánský agent v době, kdy arcibiskup BERAN nestýkal se s veřejností. V této době byl spojkou mezi arcibiskupem BERANEM a ostatními církevními hierarchy, na které přenášel příkazy k dalšímu organizování protistátní činnosti a od nich zase donášel BERANOVI písemné i ústní špionážní zprávy a různé částky peněz, které byly podporou v další protistátní činnosti tohoto agenta Vatikánu. Tak mohl arcibiskup BERAN pokračovat v organizování protistátních, rozvratných akcí, poněvadž mu PÁCHA umožnil tajné spojení se známými agenty Vatikánu, kanovníkem KULAČEM, biskupem MATOUŠKEM, prelátem ČIHÁKEM a mnoha jinými. Prostřednictvím dalšího agenta Vatikánu, preláta Otakara ŠVECE zprostředkoval arcibiskupovi BERANOVI styk s vatikánskou internunciaturou, hlavní špionážní ústřednou Vatikánu v Československu, které tímto způsobem předával arcibiskup BERAN špionážní zprávy.

Václav PÁCHA, jako zarytý nepřítel našeho lidu a pokorný sluha Vatikánu nezastavil se ve své nenávisti k lidově demokratické republice před ničím a jakýkoliv prostředek, kterým mohl republice uškodit, byl mu dobrý. Jeho protistátní činnost byla tak rozsáhlá, že jak sám řekl, se na všechno již nepamatuje. Byl ochoten pro Vatikán a reakční církevní hierarchii vykonat i nejhnusnější zločin na našem lidu.

18. 7. 1950 byla KV StB Praha provedena osobní a domovní prohlídka v bytě Václava Páchy, v zápisu z 19. 7. 50 je seznam jemu zabavených a osobních věcí a ve 3:00 hod. byla na něho uvalena zajišťovací vazba.

25. 7. 1950 byl proveden výslech obviněného Páchy Václava (zápis obsahuje 10 stránek). Po osobních údajích a životopisu je výpověď o jeho "protistátní činnosti" Zde je jen pár údajů z dlouhé výpovědi:

"... jako člen MNV Vraný nesouhlasil s vývojem politických událostí - obhajoval stanovisko soukromých vlastníků ve věcech znárodňování - i mezi věřícími - tím byl znám a proto ho arcibiskup BERAN jmenoval do služby v Praze, kde se zapojil do protistátní činnosti.

Prováděl opisy a doručování ilegálních tiskovin, a zprostředkovával ilegální styk s arcibiskupem BERANEM.

Rozmnožoval Pastýřské listy k členům MNV a zákonům, odpovědi na rezoluce arc. Beranovi k osobnosti Plojhara a k suspendaci tohoto ministra. Varování před "Katolickou akcí" ...

Zúčastňoval se vizitací s arc. Beranem a prelátem Čihákem v květnu a červnu 1949 během 16 dnů na 30 farnostech. Doručoval obálky od arc. Berana na vikariáty.

Zprostředkovával styk arc. Berana s církevními hodnostáři po jeho "omezení přístupu" - písemné i ústní zprávy předával v sakristii u sv. Víta. O žádné další protistátní činnosti neví (Následuje seznam kontaktních osob, dopisů a předávaných věcí.)

Na základě těchto výslechů všech obviněných vypracovala Státní prokuratura Praha 22. 12. 1950 žalobu na 9 obviněných. Konkrétně i na Václava Páchu, která byla založena na vynucených výpovědích:

Poté, když arcibiskup odepřel se stýkat s veřejností a uzavřel se ve své residenci, stal se jeho spojkou, přenášel jeho příkazy k dalšímu organizování rozvratné činnosti a byl zejména v tomto směru ve spojení s již odsouzenými zločinci Kulačem a Čihákem a s biskupem Matouškem, umožnil tak arcibiskupovi pokračovat v organizování velezrádných akcí. Prostřednictvím již odsouzeného zločince Švece umožňoval styky arcibiskupa s internunciaturou a touto cestou dodával ústní i písemné špionážní zprávy pro Vatikán. Svoji činnost doznává a je usvědčován již odsouzenými Kulačem, Čihákem a Švecem.

Podobně o dalších 8 obviněných.
Jsou tedy všichni obvinění právem žalováni, že: 

I/ všichni se spojili navzájem, s vysokou církevní hierarchií k pokusu zničit a rozvrátit lidově demokratické zřízení a společenskou a hospodářskou soustavu republiky zaručené ústavou.

II/ obvinění Václav Pácha, Jan Čeřovský, ThDr. Alois Michálek, ThDr. Josef Ryška a Rudolf Rykýř spolčili se navzájem, s vysokou církevní hierarchií a s jinými k vyzvídání státního tajemství v úmyslu vyzradit je cizí státní moci a státní tajemství také cizí moci vyzradili.

ad I/ všichni obvinění zločin velezrady podle § 1:1 c,  2, z.č. 231/48 Sb.,

ad II/ obvinění Václav Pácha, Jan Čeřovský, ThDr. Alois Michálek, ThDr. Josef Ryška a Rudolf Rykýř zločin vyzvědačství podle § 5 odst. 1 z.č.231/48 Sb.

a buďtež za to potrestání všichni obvinění podle § 1:1, 47, 48, 52 z.č.231/48 Sb.

Hlavní líčení probíhalo u Státního soudu v Praze ve dnech 30. a 31. ledna 1951, který na závěr vynesl rozsudek:

a  odsuzují se se zřetelem k § 12 a 18 tr.z., všichni podle § 1 odst. 1/zák.č.231/48 Sb. a obvinění Václav Pácha, Jan Čeřovský, ThDr. Alois Michálek, ThDr. Josef Ryška a Rudolf Rykýř, se zřetelem na ustanovení § 34 zák. č.117/52 ř. z., obvinění Jan Čeřovský, ThDr. Alois Michálek a Karel Tomšů za použití § 54 zák. č.117/52 ř.z. k trestům odnětí svobody a to:

1/ Václav Pácha v trvání 13 roků,

2/ Jan Čeřovský v trvání 4 roků,

3/ ThDr. Alois Michálek v trvání 9 roků,

4/ ThDr. Josef Ryška v trvání 12 roků,

5/ Rudolf Rykýř v trvání 12 roků

6/ Stanislav Brabec v trvání 10 roků,

7/ Tomáš Beránek v trvání 11 roků,

8/ Karel Tomšů v trvání 3 roků,

9/ Josef Hynek v trvání 12 roků,

podle § 47 zák. č.231/48 Sb. ukládá obviněným Václavu Páchovi a Josefu Hynkovi každému peněžitý trest ve výši 20.000 Kčs, v případě nedobytnosti nahrazený dalším trestem odnětí svobody v trvání 2 měsíců.

Podle § 48 cit. zák. vyslovuje se u všech obviněných konfiskace celého majetku.

Podle § 52 cit. zák. vyslovuje se u všech obviněných až na Čeřovského a Tomšů ztráta čestných práv občanských na dobu 10 let; obviněného Čeřovského a Tomšů na dobu 5 let.

(všem obviněným se do trestu započítává vazba - Václavu Páchovi od 18. 5. 1950, 23 hod.)

V Praze, dne 31. ledna 1951.
JUDr. Ferdinand Blecha v. r. 

mPb 2018  

1. část
Pokračování 2