V únoru jsme zažili počasí od sněhu až po jarní teploty. O prvých dvou dekádách jsem psal ve článku Hele sníh... a jaro?
Již prvý únorový den jsme vyjeli po delší době do mosteckého divadla. Tentokráte na Hrabalovy Ostře sledované vlaky, hrané na alternativní scéně s diváky na jevišti. Skvěle zahrané (v Mostě vždy), snad jen škoda, že nebyl plný autobus. Zkrátka, dnes pokud to není "veselohra" plná sprostých slov, nebo plytký muzikál, současný "divák" nemá zájem.
O týden později přijelo divadlo na Peruc. V místním kině představil libochovický dětský soubor Malis (Scéna) Poláčkovo  Bylo nás pět. Kino se zaplnilo více než z poloviny a malí i velcí diváci se bavili.
Vánoce jsou již pár týdnů za námi a já konečně dodělal k restaurovanému betlému, který jsme s bráchou udělali začátkem 60. let, pozadí. A když jsme na Peruci, tak se za jesličkami tyčí Milešovka a další vrcholy našeho krásného Českého středohoří. Už je zakryt na půdě a připraven na další svátky zrození. Druhý den jsem se mrknul do mé knihovny, po dědovi tam mám několik cestopisů pánů Hanzelky a Zikmunda. Druhý jmenovaný právě oslavil 100 let. Blahopřeji.
Vloni jsem nějak nestíhal můj oblíbený Brutus, tak jsem s chutí vyrazil na lounskou Zastávku za Sašou a jeho partou. Prvé tóny rekenrolu mne vystřelily pod pódium a i po 70 jsem zvládl více než 4 hodiny rychlého i plouživého tance. Asi i díky mnoha krásným kamarádkám. Fotka od Evy M. z brutální pařby.
V úterý 19. jsme měli v Klubovně Luny Dětičák (opak rodičáku) Třetího věku. Na každo-pondělních zkouškách jsme se sborem Senior melody nacvičili několik národních písniček a snad se náš zpěv spolustudentům líbil.
Opět jako náhradník jsem se dostal do sálu teplického DK na koncert SČF Teplice, který byl opět skvělý. Na programu Manuel de Falla, Jan Václav Hugo Voříšek a Albert Roussel. A mladé trio zahrálo výborně. Cestou jsem zažilo tento rozhovor:
Ta: Už aby čert vzal toho Kalouska.
já: A Zemana a Babiše s ním.
Ta: Na Zemana mi nesahejte! I když má asi rakovinu, cukrovku, stařeckou demenci a občas řekne něco hloupýho, tak je to ten nejlepší prezident, co jsme kdy měli.
Já: (No coment)
Poslední únorový pátek pořádala perucká škola svůj ples. Byl nesen v rázu "předválečná móda" a součástí programu byla i módní přehlídka spolku "Šaty dělaj člověka". S dámami jsem již vystupoval, tak jsem přijal pozvání i na Peruc. Prošel jsem se s partnerkami a buřinkou na hlavě několikrát po parketu a pak si dost dobře s nimi zatančil. Perucká tanečnice se ke mně přiblížila pouze jedna.
V sobotu Stradonicemi procházel tradiční masopustní průvod. Zajel jsem se tam jako téměř vždy podívat, na Peruci bohužel již 55 let masopusty nejsou. Za krásného počasí se za ozdobeným vozem s muzikanty seřadilo téměř 50 masek. Průvod procházel všemi uličkami a v každé alespoň u jedněch vrat čekalo masopustníky občerstvení. Odjížděl jsem od Dvořáků, ale to všechny čekala ještě druhá polovina vesnice. Mrkněte se do Stradonic se mnou.
FOTO Masopustní
Sluníčko mne 24. února zase vytáhlo do lesa. Přes park jsem to vzal na Konvalinskou cestu (pěšinka od silnice ke skalám již zanikla), mrknul se na Vyšáky, pozdravil Sfingu a před plynovodem sešel pracně k Mlejňáku. Kdysi i tady byla pěšina. Kolem koupaliště a po Šlepce nahoru. Už i zde kvetou sněženky. Zpátky mezi Hořejšákem a Dolejšákem a opět parkem k domovu. No, asi 5 terénních km.
FOTO Konvalinskou
Poslední únorový den jsme se opět s Prahopisem TRV MKL courli Prahou. Hlavním cílem byl arcibiskupský palác. Skvostné sídlo církevních hodnostářů a hlavně skvělý průvodce. Co všechno jen znal... Pak jsme vyšli na Loretánské náměstí, Myší dírou na Úvoz a dolů Nerudovkou až na Malostranská náměstí.
FOTO Praha s TRV
Já se odpoledne ještě podíval po slunné Praze od Hradčan až po Nové město. Mrknul se na fotografie sportu ve Staroměstské radnici a Kulturního dědictví Evropy v Klamentinu. Přes Národní třídu jsem se zašel podívat na výstavu lounského pana Sýkory a večer na komentovanou prohlídku černobílých fotografií Stanislava Tůmy v Leica Gallery. Stihnul jsem autobus před osmou večerní.
FOTO Prahou a galeriemi