To by nebylo léto, kdybychom v té naší letité partě nevyjeli za hranice. Po mnohá zájezdů do Francie a kolem to bylo letos Bavorsko, konkrétně zámky Ludvíka II.. Vyjeli jsme ve čtvrtek 11. 7. 2019.

Auto jsem nechal na Tejnici a v půl šesté se připojil k dalším účastníkům zájezdu. Přes Prahu, Rozvadov a kolem Mnichova jsme za trvalého deště o druhé odpolední dorazili k úvodnímu zámku v našem seznamu Linderhof. Prvé ze tří sídel Ludvíka II. Bavorského je částečně v rekonstrukci. Přesto jsme si prohlédli jeho interiér plný zlata a zdobné štukatury. Prošli jsme i zahradu s vodotrysky a vystoupali vzhůru k soše bohyně v glorietu. V zámcích se zde fotit nesmí, ale v parku jsem si i za deště mohl pár snímků udělat. Pokračovali jsem do klášteru Ettal, který byl založen již ve 14. století. Najvýznamnější stavbou je kostel zasvěcený Nanebevzetí Panny Marie, který slouží benediktinům zde žijících i veřejnosti. Místo je po staletí centrem vzdělání, dodnes je zde významné Benediktinské gymnázium. Klášter je proslaven též svým Etalským klášterním likérem.  Ještě jsme se krátce zastavili ve zmoklém, ale úžasně malovaném Oberammergau a mířili do místa svého ubytování, hotelu Forsthaus v Oberau. Krátce po 18. hodině jsme vynesli kufry do pokojů a zabydleli se zde na další tři noci. Utahaní jsme po večeři a koupeli po 22. hodině zalehli.
FOTO Bavorsko, den prvý.

I v pátek jsme vyjeli do deštivého a zamračeného dne, naším cílem byly další dva zámky Ludvíka II. Bavorského. Stojí naproti sobě nad hlubokým údolím. K prvému zámku Hohenschwangau jsem jen vystoupil a prohlédl si ho z venčí. Původní letní sídlo královského rodu, kde vyrůstal Ludvík II. Bavorský a kde inspirován oblíbeným Richardem Wagnerem pojal záměr vybudovat na protější vyšší stráni zámek Neuschwanstein. I k němu jsem vystoupal pěšky (chvíli nepršelo) a pokračoval ještě výše k Mariánskému mostu. Odtud je nad hlubokým údolím pěkně vidět Ludvíkův zámek (dodnes ho vídáme i na úvod Disneových filmů). Ale to již pěkně pršelo. Po čekání v dešti na nádvoří jsme se dostali dovnitř, vystoupali mnoho poschodí prvou věží vzhůru, prohlédli několik komnat ve dvou horních patrech a druhou věží sestoupili po schodišti dolů. Ze zámku jsme odešli přes "měděnou" kuchyni. Přestalo pršet, takže k autobusu jsem opět šel pěšky dolů (ostatní jeli místním mikrobusem).
Pokračovali jsme do města Füssen s bílým hradem nad náměstím. Uličky jsme si však krátce prohlédli až po dobrém obědě s polsko - slovenskou obsluhou. To již pod modrou oblohou. Přijeli jsme do Oberau, mnozí šli nakupovat do marketu, ale já s kamarádkami jsme se odtud prošli  uličkami města. Po nasycení jsme skončili v autobuse, kde bylo posezení při harmonice našeho Pepy. Po 23. hodině jsme ulehli do příjemných postelí.
FOTO Bavorsko, den druhý.

V sobotu jsme zamířili do známého střediska zimních sportů Garmisch-Partenkirchen, kde se v roce 1936 konaly Zimní olympijské hry. Zastavili jsme pod skokanskými můstky a podle říčky Partnach jsme zamířili do vyhlášené soutěsky Partnachklamm. Cestou vzhůru dost pršelo (a nejen z nebe). Procházeli jsme po lávkách i tunely a kolem nás každou chvíli padaly do rozbouřeného koryta mezi vysokými skalami vodopády.  Na konci jsme udělali společné foto a já s Alenou jsme šli ještě kousek k soutoku s říčkou Ferchenbach. Návrat hořejší stezkou jsme vzdali a vrátili se soutěskou k autobusu. Takovouto přírodu mám radši než zámky, vycházka tam a zpět byla nejlepším zážitkem zájezdu. (Proto i samostatné album.)
FOTO Bavorsko, den třetí (1).

Třetí den nás dále čekala dvě známá města. Nejdřive jsme zajeli do Ga-Pa, viděli opět malované domy a hezký kostel. Pod vrcholem nejvyšší německé hory Zugspitze jsme přejeli mezi pastvinami do rakouského Tyrolska a jeho hlavního města Innsbrucku. Při prohlídce centra s komentářem naší průvodkyně jsme prošli historické uličky, viděli výstavné paláce i Zlatou stříšku. Poté jsme si dali opět dobrý oběd v zahrádce historické restaurace v centru. Ještě malé cournutí a vrátili jsme se zpět do Oberau. Večeřeli jsme v místní hospůdce a poté jsme zažili typickou bavorskou slavnost, muže v krátkých kožených kalhotech (padáky) s bubny a za nimi děti, také v krojích. Všichni mířili do pěkného prostoru na letní slavnosti pod cirkusovou střechou. Hrála zde dobrá dechovka s českým zvukem a muži u děti předvedli tamní tance. Nikdo netancoval, tak jsme si zatancovali my.
FOTO Bavorsko, den třetí (2).

V neděli nás čekal poslední den letošní společné cesty. V Oberau balíme a kde jinde zakončit cestování, než na čtvrtém králově zámku. Podalpskou krajinou jsme se přesunuli k jezeru Chiemsee a lodí na ostrov Hereninsel. Rozlehlým anglickým parkem jsme došli do typické francouzské zahrady, kde je nedostavěný zámek Ludvíka II., jakási kopie Versailles. A skutečně vzhledem, fontánami i výhledem na velký vodní kanál, je to hodně podobné. Prohlédli jsme si část hotového interiéru, včetně velkého zrcadlového sálu. Nahlédli jsme i do nedostavěných částí, kde jsou pouze holé cihlové zdi. Parkem zpět, lodí na břeh a po dálnici východně kolem Mnichova, zastávka na polévku na Rozvadově a přes Prahu domů... Tak třeba zase za rok.
FOTO Bavorsko, den čtvrtý.
(Foto krajiny většinou za jízdy přes zmoklé sklo autobusu.)