Červenec, prvý prázdninový a také dovolenkový měsíc roku 2019. A nebyly to pouze dovolené.

Červenec začal tropickou nocí, v 1 hodinu bylo 27°C, ráno v 8 hodin taktéž. Večer jsem se s Honzou rozjel na výstaviště do Loun. V pavilonu byla v pondělí za velkého zájmu návštěvníků zahájena vernisáží výstava fotografií na plátně Věry "Drapičky" Drápalové s názvem Otisky krajiny. Věrka naší krásnou krajinu Českého středohoří a okolí skutečně krásně otiskla na fotografiích, většinou "fillovského" formátu. Krásné...
Věrka otiskla krajinu

V červnu jsem vás informoval o tom, že drozdice zpěvná si udělala hnízdo v našem krmítku a na začátku července se vylíhlo pět malých drozďátek. Samička je pilně krmila a my se těšili na jejich zpěv. Jaké ale bylo naše zděšení po návratu z dovolené, když jsme našli prázdné hnízdo na zemi. Dle trusu kolem si ho možná vyhlídla kuna, která se nám tady pohybuje a nemůžeme se ji zbavit. Zákony přírody platí... :-(
Když mám čas, tak rád na chvilku navštěvuji kamarády výtvarníky na jejich soustředění v penzionu Kocourov pod Milešovkou. Třetí den měsíce jsem i se synem a pravnukem vyjel mezi kopečky a splnil další z malých cílů. Při návštěvách kamarádů z VOSY téměř vždy vystoupám na některou ze zřícenin Českého středohoří. Po Ostrém, Skalce, Kostomlatech, Oltáříku to byl letos Košťálov. Rozhlédl jsem se kolem zříceniny a večer i kolem Kocourova a moc, moc jsem cvakal (300). Do přiloženého alba jsem dal 100 snímků, chtělo by to asi ještě probrat. No a večer jsem s kamarády poseděl při kytarách a benžu. Jsou to vždy příjemné výjezdy.
Mezi kopečky

Po návratu jsem ještě 4. července v podvečer zašel do Stodolního divadla usedlosti Za Dubem, kde jsem si s dalšími 25 návštěvníky vyslech zajímavé povídání paní Marie Imbrové o její cestě na Seychelly. Zase jsme se poučili o dalším koutě naší Země a ještě si mohli zakoupit rukodělné výrobky afrických domorodců a tím přispět na školu v Tengenenge.

Aby toho ten den nebylo málo, usedl jsem večer do svého Moduse a odejel na lounské Bahno. Hrál zde Brutus, který jsem před lety hojně navštěvoval. Nyní je to již jen párkrát za rok, ale i tak jsem si ten večer při rokenrolu moc užil. Snad nevadilo ani to, že parta tanečníků a i vlasní kapela již nejsou, co bývalo.
Foto z Bahenního betonu.

Druhý den jsem od rána měl opět co dělat, s kamarádkami fotografkami jsme připravovali jejich výstavu na odpolední vernisáž plné zvířátek s názvem Život kolem nás. Více povídání i fotografií v reportáži ZDE.
Jen co odešli poslední návštěvníci zavítal jsem do Kamenice na oslavu 70. narozenin švagra Petra. Velká, dobře se bavící společnost a hlavně úžasná cimbálová muzika Slovácko mladší s primášem Petrem Maradou z Mikulčic byla příjemným zakončením svátečního dne.
Chybělo již jen pár dní do odjezdu naší letošní zahraniční dovolené a tak jsem si musel chvilku odpočinout, zabalit a upéct škvarkové placky na cestu.

O naší jízdě po Bavorsku a zámcích Ludvíka II. Bavorského jsem napsal do, doplněného pěti alby fotografií, ZDE.

Zklamání mne čekalo dva dny po návratu. Již skutečně nechápu v jaké společnosti žiji. :-( Člověk s kterým jsem cestoval, téměř 80 letý, pedagog, spolu dlouhá léta jezdíme do ciziny, sdílím s ním sedačku v autobuse i pokoj, obdivuje Zemana a Babiše, což nechápu, ale plně toleruji a nevyčítám, mne pošle mejla, že když volím Piráty, tak nezná větší svini.... :-( Již mne nezbývá nic jiného, než blokovat jeho i podobné.
Zato návštěvy v mé galerii v týdnu, kdy jsem byl doma, mne maximálně potěšily. Během jednoho týdne viděly výstavu fotografií zvířátek v mé galerii desítky dětí z prázdninových táborů, z peruckého kempu, Klášterce, Mšeného a Loun. Tři posledně jmenované jsem provedl i po dalších zajímavostech Peruce.
FOTO z návštěv

Každý rok jsem jezdil do Lovosic na Osmičku na festival Žafest. Ten bohužel skončil. Uvítal jsem výzvu kamaráda a den před tuzemskou dovolenou jsme na stejném místě spolu navštívili prvý den festivalu Altros. V Lovosicích to bývá pohodové a tak jsme si v dobré náladě vyslechli kapely Project B, divoký, téměř domácí Průser a DC Radio. Milým překvapením bylo to, že s našimi známými a oblíbenými Krausberry Martina Krause bubnovala naše Pájinka Táboříková. Kapele občas vypomáhá a umí. V závěru jsme si poslechli ještě pár skladeb Nežfaleše a zamířili domů. Vždyť v sobotu dopoledne odjíždíme na východ Čech.
Foto z Lovosic

A v sobotu jsme skutečně odjeli na chalupu v Horní Radechové u Hronova. Perfektní týden s Mirkem, Hankou, Pavlem a Janou. Po 55 letech jsem se vrátil do Náchoda, poprvé navštívil Hronov Polici n. M., krásné Nové Město n. M., Broumov a parádní bohužel přelidněné Adršpašské skály a klidné Broumovské stěny. Návrat do dětství se konal v papírovém a hlavně merkuráckém muzeu a vzpomínka na koncert Paraletu v pivovaru Opat. Bylo krásně na chalupě u lesa... Podrobnější povídání s bohatou foto dokumentací si můžete přečíst ZDE.
Odpoledne jsme se vrátili z chalupy u Hronova a hned pozdě večer s Mirkem odjeli na Formuli 1 do Německa. O jedinečné návštěvě závodu, který jsem chtěl vidět již desítky let, píši v samostatném článku ZDE.
Čím jiným zakončit reportáž v okurkové sezoně, než zavařováním okurek v závěru července. Srpen by měl být klidnější...