Konec roku se blíží, listí spadalo a tak se ohlédnu za listopadem. Jak jinak, měsíc samá akce a ještě oslavy.

Podzimní měsíc jsem zahájil na Kladně, i když průjezd večerním hornickým městem za deště není moc příjemný. Již potřetí na úžasné akci ve Spolku Atelier na Kladně, na vernisáž výstavy "KRUHY" Gabriely Gabčik Beranové. Součástí vernisáže byla přehlídka autorských oděvů a doplňků Sonii Carraro a dále tašek a psaníček Petry Uharček. Večer hudebně zpříjemnili Jan Trejbal a přátelé. Opět se sešlo mnoho mých kamarádů, další nové jsem poznal. Obrazy Gábiny KRUHY z čajových sáčků jsou moc milé a uklidňující. Zato modely Sonii jsou často úchvatně provokatitvní a to jsou často vytvořeny z textilních odpadků, nebo nákupů v sekáčích. Šikovná švadlenka.
Kruhy GGB

V neděli 3.11. jsem po delší době navštívil bohoslužbu v perucké kapli M. J. Husa, paní farářka se omluvila, tak sloužil Ivo. No, z bývalých 8 - 12 se dnes schází 3 - 5 věřících.
6. listopadu jsem dokončil své kalendáře na rok 2020, tentokráte s tématem OSOBNOSTI PERUCE. Zajímavé historické fotografie Peruce, vhodné k porovnání s dneškem, již došly. Využil jsem materiálů, které jsem vystavoval vloni v Galerii U kozorožce ke 100. výročí republiky. Již 13. přišly hotové - pro cenu jsem objednal u jiné firmy a jsou pěkné a dnes všechny prodané.

Další den jsem upekl výborný koláč podle receptu kamarádky Romany a o pár dní později již osvědčené houstičky, sladkého bylo dost. Večer jsem jel jako náhradník na další koncert Severočeské filharmonie Teplice do tamního Koncertního sálu DK. Dirigoval opět skvělý Kanaďan Charles Olivieri-Munroe a na programu byl Martinů a Dvořák. Ve skladbě prvého autora jsme slyšeli zvuk motorů bombardéru, který pomohl vítězství ve válce (1945). V prvé časti jako host vystoupila vynikající německá houslistka Sophia Jaffé, která přednesla houslový koncert Samuela Barbera. Po přestávce přišel na řadu Antonín Dvořák a jeho jedinečná "Anglická". To jsem si zase jednou užil skvělé hudby.

V neděli 10 listopadu jsem se rozhodl udělat si výlet na další kopec Středohoří. Mrknul jsem se na počasí - odpoledne slunečno - připravil foťáky a natěšen na výhledy, vyrazil s kamarádkami Romanou a Danielkou na Milou. Bloudění již ve vesničce, nakonec cestu k neviditelnému kopci jsme našli. Na radu místního traktoristy jsme vystoupali mlhou po kozích stezkách na vrchol. Mlha i zde, žádný rozhled na "moře" s vykukujícími vrcholky. Sluníčko jen mrklo přes závoj. Blátivou cestou dolů, pády, zamazané boty i oblečení. Ale byla to fajn procházka na tento kopec po asi 65 letech. I přes nepřízeň počasí se líbila i holkám.

V dalších klidných dnech jsem se prošel kolem nově modrého zámku, vyzkoušel nový klobouk (můj prvý, ale na moji velkou halvu malý). Tu hlavu mi začal vyšetřovat pan doktor Slavík - EEG, koncem měsíce CT v tunelu. Výsledky budou v prosinci. Pravidelně se koukám na ČT2 na program Pivní putováni s MuDr. Zdeňkem Susou, který v listopadovém dílu putoval kolem Džbánu a pár minut bylo věnováno i naší Peruci.

16.11. slaví narozeniny mé vnučky, je jim dohromady již 52. Ale neslavilo se a já jel do Prahy na Letnou za svou občanskou povinností. Nevěřil jsem, přál jsem sobě i pořadatelskému Milionu chvilek pro demokracii alespoň sto tisíc a ono nás tam bylo opět čtvrt milionu. Lidí chytrých, slušných myslících. A scházíme se a poznáváme z různých koutů naší vlasti. Byl jsem mezi nimi, s nimi, s námi rád. Byly předneseny nové cíle hnutí a přečtena uktuální výzva "Co chceme". Podepsal jsem, mrkněte se na stránky Milionu chvilek a věřím, že se také připojíte.
Letná 2, Praha

No a další sváteční den jsem měl narozeniny já - prvý rok osmé desítky za mnou. Je to krásný pocit, když během jednoho dne dostanu tolik přání k narozeninám a poznám, kolik mám kolem sebe i hlavně daleko od mého bydla přátel. Když v duchu počítám, tak to bylo na Facebooku, mobilem, v SMS a poté večer i osobně kolem 200 vás, kteří jste mne dali sílu do dalšího žití. Ještě jednou děkuji.
Ta večerní přání byla v Lounech u M. J. Husa, kde si lidé připomněli 30 let od Sametové revoluce.
Vzpomínka, Louny

V úterý jsem po pár týdnech zašel do lesa a trochu fotil. Klasika, parkem, kolem Fořtovny, naproti do ořechovky, zbytky modřínové aleje a na Krásnou vyhlídku. Ta Ořechovka by chtěla začít obnovovat, přeci jen stromy jsou již více než 100 let staré. Rozhlédl jsem se z Krásné vyhlídky, bylo tentokráte trochu vidět mezi kopečky Českého středohoří. Vyjímečně ve fotoalbu trochu více úprav, na ty podzimní mi to nějak naladilo.
Podzimní maličkosti

V týdnu jsem využil nabídky z lounské knihovny na společnou cestu. Studeni oboru svět médií Třetího věku MKL absolvovali ve čtvrtek večer v pražském Rock Café instruktážní program "Mediální pakáž aneb Dreamjob" a následnou lekci, vedenou skvělými lektorkami, redaktorkami a moderátorkami ČT, aby zvládli tvorbu fake news. Vše jen proto, aby potešili mnoho známých i dalších občanů ČR, kteří si na lživých zprávách utvářejí svůj skálopevný názor na svět kolem sebe. (Samozřejmě Fake news - program o dezinformacích a jak se s nimi vypořádat byl hlavním účelem naší návštěvy.) Při rychlém přesunu z a do autobusu jsem mrknul Canonem kolem na pražské zajímavosti.
Za fake news do Rock Café

Další radostný den byl v úterý 26.11. Mnoho se nás vypravilo do Prahy, od pravnučky, po pradědka. Vnučka Péťa úspěšně absolvovala FTVS UK a v Karolinu obdržela certifikát o získání titulu mgr.. Ceremonie v tomto historickém prostoru jsou vždy cenné a dojemné, zvláště, když mezi 32 novými magistry stojí váš potomek. Ještě nezbytné focení a společný odjezd - poseděli jsme v pivovaru Zichovec, kde jsme oslavili promoci i naše nedávné narozeniny. Děkuji a blahopřeji...

Každé ponděli jezdíme na zkoušku našeho pěveckého sboru Senior melody do Klub(ovny) Luna MKL. Na podzim samozřejmě nacvičujeme koledy a vánoční písně, abychom mohli zazpívat při rozsvěcování vánočních stromečků na začátku času adventního.
V pátek náš sbor spolu s dětským sborem, pod vedením Evy Maťátko, poprvé letos zazpíval a to při rozsvícení vánočního stromečku na Zeleném náměstí v Lounech. Zpívali jsme zde již podruhé, počasí bylo lepší, ale naše hlasy tento velký kasárenský prostor neozvučí.
Adventní zpívání pokračovalo i v sobotu a hned na dvou místech. Nejdřív pár písniček v Černčicích, kde hlavní program připravily místní děti. My jen lehce navodili předvánoční atmosféru.  A pak tardičně odjezd do Obory. Zde jsme zívali již dvakrát. Opět vše úžasně organizované, výborný program, který jsme zahájili my s našimi dětmi (nám se tam výborně zpívá). Pokračování s téměř hodinovou produkcí perfektní kapely a sboru z místních lidiček a průběžně ohromné občerstvení - guláš, klobásy, čaj, svařák, zákusky (vše zdarma). Zůstali jsme do konce a odjížděli nadšeni i nasyceni. Nikde jinde, ani u nás, jsem lepší nezažil.
Zpívání u stromečků

Listopad končí a poslední den to vyšlo i metorologům - ráno poprašek prvého letošního sněhu. Že by předzvěst zimy?