Začal rok dvou 2 a dvou 0 a leden byl klidnější, než předchozí měsíce. Přesto jsem se moc nenudil, ve volných dnech jsem se ponořil do svých archivů.

Jak začít rok? Stejně jako posledních 15 let se vydali na Nový rok místní i hosté od Tyršova cvičiště na Peruci na bájnou Krásnou vyhlídku. Pořadatel napočítal asi 190 příchozích, ale určitě nás bylo přes 200. Někteří přišli od Chraštína a další přicházeli při našem odchodu. Pochodníky pozdravili starosta městysu. I když bylo krásné, až jarní počasí, vypilo se téměř vše z připravených teplých nápojů. Dík patří pořadatelům z peruckého Sokola.
Novoroční Vyhlídka
2. leden byl po slunečném Novém roce mlhavý a ojíněný a já vyšel jen na dvůr, dál se mi nechtělo. Že by začala zima? V noci zářil měsíc a 10. byl trochu zatemněn naší Zemí. Největší stín byl pět minut po mé fotce, ale nezaostřil jsem. Rozjíždí příprava prvé letošní výstavy v Galerii u Plazíka na Peruci, na které bude představena tvorba Jaroslava Maťáka (1939 - 2018) - fotografa, který celý život spojil s Litoměřicemi. Vernisáž se připravuje na sobotu 7. března 2020 v 15 hodin. Já zjistil, že Dvojka ČR použila mojí minipovídku Dětské Vánoce v pořadu Pokračování za chvilku, našel jsem ji v archivu (čte Halina Pavlovská). Dětské Vánoce
Začínající leden
Prvou lednovou neděli jsem jel na Smolnici a za Bedřichovicemi se rozprostřelo naše České středohoří a paprsky. Tradičně krásný Novoroční koncert připravil Spolek Sv. Bartoloměje ve smolnickém kostele. Zazpíval dětský pěvecký sbor CARMEN, sbormistryně K. Štolová a R. Zázvorková a barokní skladby na varhany a trubku zahráli Michaela Káčerková a Petr Hnilica.
Novoroční koncert před Středohořím
V podvečer připravilo Společenství DOMINO z perucké fary do prostoru před zámkem tradiční Živý betlém. Děti pěkně sehrály biblixcký příběh a pěvecký sbor hezky zazpíval povedený výběr doprovodných písní. (Jen trochu škoda, že se vše odehrává ještě před temným středověkem a divák děj spíš než vidí, tuší.) Všem aktérům a zejména těm, co betlém připravili, patří veliký dík.
7. ledna jsem zajel do nového domečku v Hradišti (Postoloprty) pořát vnučce k narozeninám. Nyní každým dnem čekám na zprávu o narození mého 5. pravnoučete, které očekává. Bříško již měla pěkné.
Do knižky Dědečku vyprávěj, kterou pracně tvořím jž více než 2 roky, jsem vytvořil své JÁ k úvodní stránce. No, trochu jsem se změnil... Ve čtvrtek jsem jel jako náhradník na další koncert Severočeské filharmonie do DK Teplice. Hostem tentokráte byla překvapivě Jan Koubková. Já byl spokojen, mí spolucestující moc ne.
V dalších dnech jsem se podíval do našeho lesa. Nejdříve jsem se prošel do údolí k Majlantům a o pět dní poté nad ním po Makalech. Listy, Mech, stromy, sluníčko, to vše krásné je v lese vidět. Letos to je 100 let, co perucký cukrovar ukončil svůj provoz. V lesním porostu mizí zbytky vlečky z nádtaží - volské úzkokolejky - tzv Šlepky.
Lednový les
V sobotu 11.ledna jsem poprvé letos zajel do Prahy. Starým Městem za výstavami a odpoledne jsem se zúčastnil slavnostní bohoslužby ke 100. výročí CČSH v kostele sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí. Článek s fotografiemi z výletu je na mých stránkách.
Starým Městem za fotografiemi a Husem
Hned v neděli večer jsem jel do Libochovic na předpremiéru nové hry Rádobydivadla Klapý "Jacobowski a Stjerbinski". Vůbec jsem nelitoval, úžasné představení. Kdysi jsem to viděl v televizi, bylo to trochu nudné a hodně dlouhé. U Klapáků to trvá s přestávkou 2,5 hodiny a není to vůbec dlouhé a nudu jsem ani na chvilku necítil. Jardovi Kodešovi a celému ansáblu se to povedlo!
Jacobowski a Stjerbinski
O 14 dni poté jsem zajel ke Třem Lipám na derniéru hry U Kočičí bažiny, divadelního představení Rádobydivadla Klapý, která se moc vydařila. Tragédii jsem viděl těsně po premiéře a musel jsem ji vidět ještě jednou. Na snímcích všichni (téměř), kteří se podíleli na 28 odehraných představeních.
U Kočičí bažiny
V tu neděli skončily Vánoce, tak jsem v pondělí, trochu s lítostí, očesal stromeček (vůbec ještě nepadal). V posledních letech si říkám "Jestlipak ještě příští rok..."
Také jsem se po delším čase podíval na naše "Sni sladce". dvouhodinové představení před plným lounským hledištěm (s přístavky), s BIBI a dalšími 14 aktéry, pod vedením Františka Staňka. Byli jsme dobří. Co dobří, VÝBORNÍ! (Jen škoda, že již jen Papírový drak a... nic.) A pár dní nato jsem na ČTart viděl Felliniho originál Cabiriiny noci.
V prvých dnech roku jsem myslel, že přijde zima a ono nic. Leden bez sluníčka a sněhu. Vyšel jsem si jen kousek na vranskou silnici. Je to smutný pohled na zimní krajinu. Vycházku jsem ukončil v naší kapli M. J. Husa na nedělní bohoslužbě.
O pár dní sluníčko vyšlo a já se po dlouhé době rozhodl zajít do Chraštína. I když v Ořechovce opět mlha, osmi kilometrovou vycházku jsem zvládl. Můžete se podívat a přečíst ve článku
Sluncem a mlhou do Chraštína
Sobota 25.1. byla prvým letošním dnem mezi undergroudovými a punkovými kamarády v Lounech na Bahně, kde slavili kozorohové. Zahráli jim k tomu kapely Furt rovně, Red Hot čili Pepa a La´Díra. Začalo se opět pozdě (tentokráte o hodinu a půl oproti ohlášenému začátku) a já vydržel do půlnoci. Prima večer...
Kozoroží pečínka
V úterý jsem se rozhodl opět sejít do údolí, tentokráte ale opačným směrem na Dýbeř. Vyjdu ze zadních vrat a ejhle! Kamarádka Viera se stejným cílem vycházka. Tak jsme šli spolu, pod Karhancem prostřední cestou na můstek U Obrázku. Já ještě vyšplhal na protější "Teplou stráň" k bývalé hájovně a kolem zvoničky zpět dolů k rybníčku a skvěle opravovanéhmu statku (tzv Corvínův). Je tam ještě hodně práce, ale již nyní barokní budova vypadá pěkně. Kolem Katiperku jsme všichni (připojila se k nám cyklistka ze Slavětína)  vystoupali na Makala a příjemným lesem došli domů. Hezká procházka.
Dýbeř
Druhý den jsem upekl poprvé slané karásky, sladkostí bylo od Vánoc dost. Vážené droždí dělá divy, těsto přetékalo z mísy. Konečný výsledek je moc krásný, jen příště asi trochu víc osolit těsto. Večer jsem jel do lounského divadla na koncert JANA SPÁLENÉHO & ASPM,  legendárního zpěváka a multiinstrumentalisty s kapelou a muzikou na pomezí jazzu a blues. Takový koncert nabije člověka GB pohody a životní síly. (Byl jsem poslouchat z 12 řady, ne fotit.)
Leden končí a není to vůbec zimní měsíc. Čeká nás určitě sušší rok, než ten předešlý. Příroda, i naší zásluhou, trpí. vyšel jsem do parku, keř (Kalina) opět kvete. Ale letos hodně málo. Je mu teplo, nebo spíš je to tím suchem? U Hořejšáku se objevil "rýpavec" a byly uřezány smrky, které na hráz nepatří. Tak snad již odložená rekonstrukce rybníka začne. Vedle rozšiřované čističky visí jehnědy (letos nějaké smutné) a já Žižkovou mířím do kopce k domovu na osluněný Jarešák. Posledního ledna mně na dvorku rozkvetly prvé sněženky. Aby ne, když je venku 10°C. I tulipánky vylezly, chudáci, opět zmrznou.
Končící leden
Vstupujeme do nejkratšího, ale letos o jeden den delšího měsíce roku 2020.