Dnešní ohlédnutí nebude moc příjemné. I když březen se rozjel parádně, ale poté přišel ON. A vše se rušilo, odkládalo, zavíralo. I my jsme byli uzavřeni ve svých domovech.

Ve středu 4. jsme jeli s kamarádkou Vieou na pozvání fotografky Martiny do Bíliny. Místní "kulturníci" oslovili Václava Vydru a ve výstavní síni U Kostela připravili výstavu ke 100. výročí narození Dany Medřické, Vašíkovy maminky. Na vernisáži fotografií a dokumentů ze života této úžasné paní herečky byla velká společnost, která si se zájmem prohlížela vystavené materiály a povídala si s panem Vydrou. Všichni poté poseděli na příjemná besedě se synem paní Medřické, který na ni mile vzpomínal.
Dana Medřická 100

Hned druhý den po vernisáži jsem zamířil do Loun. Ve Vrchlického divadle odstartovalo již 16. Lounské divadlení. Zahájilo ho představení LIDOŽRANÍ Divadla Navenek Kadaň. Drsně a vtipně satirické (k současnosti) a veselé. Druhým, představením divadlení, byla hra POPCORN, kterou přivezl Hudební a divadelní spolek LASO Praha. Opět drastické, společensky kritické, již ne k úsměvu, ale s výbornými hereckými výkony.
LIDOŽRANÍ
POPCORN

Přehlídka pokračovala v pátek po dopoledních dětských představeních, inspirací na díla Haška, Toola a Orwela v podání Docela malého divadla Litvínov s názvem MÚGÉN. Nebyla to přímo hra, ale hrátky s představami těchto třech světových autorů. V době mezi představeními jsem se podíval do galerie ve sklepě divadla na výstavu VAJDY - Václava Jíry. Páteční večerní představení Lounského divadlení přivezl tradiční účastník přehlídky, Divadelní spolek Klas Klášterec - hru KNĚZOVY DĚTI. Problém porodnosti řeší chorvatský kněz, ale vše dopadne jiinak. Závažné téma, pěkně zahrané, možná mohlo být představení o něco kratší.
MÚGÉN
Vajda v GAMLu
KNĚZOVY DĚTI

Sobotní Hamlet v podání českolipského DK Jirásek na jevišti Vrchlického divadla byl něco neskutečného. Tak kvalitní představení (herecky, scénou, kostýmy, hudbou) ochotnického souboru jsem snad ještě neviděl. Zaslouženě získali Hlavní cenu Lounského divadlení.
HAMLET

Jenže sobota nebyla pouze divadelní, ale také turistická a s vernisáží. Dopoledne prošel mojí galerií 36. pochod Předjaří v Poohří. Pro razítko si přišlo snad na dvěstě turistů. A není nad to mít  výčep piva ZLoun přímo u baráku.
Již 14. rok představuje moje Galerie u Plazíka výsledky práce amatérských fotografů. V té době zde proběhlo 52. výstav, z toho 5 dokumentačních. I v tomto roce jsou připraveny čtyři výstavy. Odpoledne byla zahájena v Galerii u Plazíka již 14. sezona výstavou fotografií Jaroslava Maťáka. Příjemná atmosféra nad fotografiemi ze šuplíku o které jsem již psal.
Jaroslav Maťák VIDÍM

Kultura nyní spí i moje Galerie u Plazíka na Peruci je zavřena. Natočil jsem malým Canonem amatérské video výstavy, chcete-li, můžete se podívat.
VIDÍM Jaroslava Maťáka

Na noční obloze zářil 10. března Měsíc v úplňku a na nás padl coronavir. Začala řada zákazů a příkazů a já z kalendáře vyškrtával akce, na které jsem se těšil. Jen malý výčet - mé dvě povídání v lounské knihovně o Peruci, večer s Janem Kačerem, oslava Vodnářů, Vadasky a Romany na Bahně, perucký ples a dětský karneval, velikonoční koncerty a tržnice, Ukliďme Česko a pokračovaly další škrty v dubnu a květnu. Nastal smutný čas bez kamarádů.
A také odešlo mnohu lidiček, kteří provázeli můj život - Honza Vyčítal, Mirek Kovařík, Dana Zátopková, Eva Pilarová... NEZAPOMENEME.
Nakoupil jsem sadičky salátu, vysíl ředkvičky a hrášek. V neděli jsem ještě stihl navštívit dceru při jejích narozeninách a mrknout se na vnučku s pravnoučaty. Adam je prima rošťák a Karolínka by už chtěla chodit. Vzpomínám i na kluky v Hradišti s nejmladším Vítkem. Poté se již na návštěvy nesmělo a štěstí, že nám povolili vycházky do lesa, kde to začínalo kvést.
Březen kvetoucí

Poté, co jsme byli uzavřeni ve svých domovech, chodil jsem do lesa tak často, jak nikdy před tím. V polovině března bylo venku krásně. Při vycházce na Vyhlídku (1,5 hoďky) jsem míjel 6 procházejících a žádného víra jsem nepotkal. I další cestu na Vyhlídku jsem zvládl a přišel tam opět se mnou i Sv. Čech. Venku se ochladilo a bylo větrno, chvílemi vysvitlo sluníčko a malé hodinové procházky kolem Peruce bylo třeba. I v pondělí 23. jsem vyšel nejdřív jen kousek na Makala, pak až k silnici, pár metrů po ní (hele houby pod asfaltem), dolů ke Katiperku, ještě kousek k rybníčku (Dýbeř) a nakonec kolem U Obrázku domů. Pohled na Středohoří ze dvora, je lehce zamlžené ale krásné. Středeční vycházka bez cíle. Nad Fořtovnou jsem se až na každém křížení cest a pěšin rozhodl kudy dál. No, nebylo to špatné. Stejně jsem nakonec došel na Vyhlídku. Nemám rád to kácení v lese, ale naštěstí se občas otevřou nevídané pohledy. Start další vycházky nad Oldřichem, dolů k Mlejňáku (zde to kvetlo), pak vzhůru ke Konvalinský cestě (zde to vrčelo - kolem mne se mezi malými stromky proháněli kluci na crosskách), kolem bývalého jezírka s krmelcem až na Malý Vyšák. Pozdravil jsem peruckou Sfingu a zpět k Oldřichovi. Ta příjemná osvěžení na čerstvém vzduchu v lese, samozřejmě bez té démonizované roušky, mně hodně pomáhají. Chladno, ale slunečno mne vylákalo poslední březnové pondělí opět na Makala, ale tentokráte přes koleje k polím Na Hajkách s pohledem k vodojemu.
Na Krásnou Vyhlídku
Za Mlejňák i na Konvalinskou
Od Dýbře až Na Hajka

Samozřejmě jsem s radostí sledoval i vše, co kolem nás doma i v lese kvete. V lese po podléškách i fialky, sasanky a další různobarevné kvítí. Už létají i motýle. Červení i pestrostí září tulipánky u domečku a dvůr je plný zlata. Včelky kolem krásně bzučí, sladce sají. Na pestících je živo. Bohužel tulipánky zažívaly podvakrát mrazy -8°C, prvé přežily, ty druhé, větší, již ne.
Březen kvetoucí

Nejen vycházky, ale i sem tam pracovní dopoledne. Úklid "odpadového hospodářství", příprava k odvozu na sběrný dvůr a pak hlavně vyčištění záhonku před domečkem, plného listí ze sousedojc topolů a vyrůstajícího plevele. Ale i pokračování na rekonstrukci chlívků vybouráním staré podlahy. Myslím, že to byl také pohyb.
A relax při pečení. Třetí plech v troubě a na míse 10 rohlíků, 9 housek, vše mňamky. I takový pečený vdolek (ne smažený, plný oleje) s hruškovými povidly udělá v současné době pohodu a radost.
Při svých vycházkách jsem sledoval a fotil zdárně pokračující práce na rekonstrukci rybníku Hořejšáku. Byla dokončena nová žulová hráz, výpust vody do Dolejšáku i přepad na konci rybníka s novým můstkem na cestě. Na přítoku byl vytvořen ostrůvek a kamenná hrázička pro raky, kteří si rybník oblíbili. Rekonstrukce je téměř hotová, práce však byly přerušeny, když lomy přestaly pracovat a dodávat kámen. Vedení městysu operativně přemístilo firmu na opravu rybníka v Černochově.
Rekonstrukce Hořejšáku

Již se to stává v letošní zimě obvyklé. Když sníh, tak pouze poslední den v měsíci. Tak ještě duben, květen a možná červen a zima - nezima skončí.
Teď si hlavně musíme přát ukončení této nepříjemné situace a nabýt zase volnosti.