7.1 BOTANIKA A ZOOLOGIE PERUCKA

Bezlesou a intenzivně zemědělsky využívanou východní část Lounska oživuje v okolí Peruce téměř souvislý komplex lesních porostů, které skrývají řadu cenných přírodních prvků včetně chráněných druhů rostlin a živočichů. Jejich výskyt je koncentrován do úzkého pásu lesů Débeřského údolí od Hřivčic až po Stradonice. Z ochranářského hlediska je nejcennější území chráněného naleziště V Hlubokém známém také pod názvem Macův Důl.

Na svazích Débeřského údolí s opukovým podkladem byla zjištěna celá řada našich vstavačovitých rostlin jako např. střevíčník pantoflíček, okrotice bílá a červená, kruštík šírolistý nebo vemeník dvoulistý. Z dalších chráněných rostlin  se zde vyskytují lilie zlatohlavá, třemdava bílá, zimostrázek alpinský, oměje, bělozářivky, lýkovec jedovatý a další.

Vlevo Lilie zlatohlavá - vpravo Zimostrázek horský.

K zajímavostem přírody okolí Peruce patří i řada chráněných živočichů, kteří se vyskytují v tomto chráněném území. Není velkou zvláštností setkat se z jedním z našich největších brouků roháčem obecným, řadou druhů střevlíkovitých nebo tesaříkovitých brouků nebo krásnými babočkami, perleťovci či jinými motýly.

Vlevo Roháč obecný - vpravo Babočka paví oko.

Neméně bohatý je v této klidné oáze fauna obratlovců. V Débeřském potoce a na rybníčcích na dně údolí se na jaře objevuje řada druhů z ohrožené skupiny obojživelníků – skokan hnědý a skřehotavý, ropucha obecná a zelená, čolek obecný a kuňka ohnivá. Všechny druhy žab a čolků jsou dnes chráněni zákonem pro svoji velkou vzácnost, užitečnost a velký stupeň ohrožení. Ze skupiny plazů zde žije ještěrka obecná a slepýš křehký včetně vzácné teplomilné formy s modrými šupinami. Lze předpokládat také výskyt některých užovek. Tak jako obojživelníci, jsou i plazi, a to opět všechny druhy žijící na našem okrese, chráněni zákonem.
Rovněž v říši lesního ptactva zde máme některé vzácné zástupce, jako např. výr velký, jestřáb lesní, čáp černý, řada datlovitých, a mezi pěvci zejména vyniká vzácný druh pěvuška modrá, dále budníček větší, budníček menší a jiní. Mimo jiné skupiny obratlovců  zde byli v minulých letech sledováni také letouni, a to přímo na Peruci a v blízkém okolí Stradonic.

Vlevo Výr velký - vpravo Budníček větší.

Výzkum přinesl celou řadu zajímavých zjištění. Pravidelně se zde objevují takové druhy jako teplomilní a vzácní vrápenec malý a netopýr velký nebo netopýr vodní, netopýr dlouhouchý apod. Jejich kroužkování a pravidelná pozorování mohou přinášet další příjemná překvapení.
Vlastislav Vlačiha

(Zdroj: Perucký zpravodaj 1999 a internet)        

Na Naučné stezce bylo v roce 2010 zjištěno na 90 druhů ptáků, z toho 56 jich zde hnízdí – dodává známý ornitolog  Herbert Tichý z Černčic.

7.2 „MILENCI“

Asi 20 metrů od kraje lesa kdysi napravo od cesty stávali  „Milenci“. Byla to zajímavá „prorostlice“ dvou stromů – borovice a dubu. Na fotokopiích je vidět, jak milenci vypadali. Fotograf Ludvík Erdmann je v roce 1980 zvěčnil ještě v době plného života a díky těmto fotografiím můžeme jejich stav porovnat se snímkem z roku 2001, tedy z doby, kdy už Dub zoufale natahoval své „ruce“ – větve ke své „milence“ Borovici.

°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°

Milenci byli součástí turistické stezky na Krásnou vyhlídku. Obdivoval se jim  již i malíř Emil Filla a snad i básník Svatopluk Čech. Stáří stromů v době zániku přesahovalo sta let a v době výsadby byly součástí mladé boroviny.
Mladý doubek asi vyrostl těsně u borovice ze žaludu, který tam mohla zanést sojka či veverka. Rychle rostl a na několika místech se dotýkal kmene borovičky, což způsobilo jeho stáčení kolem ní.
Dotyk kmenů či větví způsobený růstem (někdy i větrem) vyvolává tření kůry a dráždění dělivého pletiva, které bují a roste rychleji a vytváří tzv. svalec čili kalus, který dva jedince navzájem spojí. Někdy může srůst kmenů vzniknout uchýlením osy kmene stromu od svého původního růstu (směru), jindy zase točitým způsobem (spirálou) růstem okolo stromu druhého (torsí).

Asi rok 1985 © mPb

U Milenců byl tedy aktivnější v růstu dub, který se na několika místech přiblížil spirálovitě k borovici a objímal ji. Odtud tedy vzniklo sblížení, objímání jako u skutečných milenců. Lidská obrazotvornost je skutečně příznačná. 
Josef Houda

°°°°°°°°°°°°°°°°°°

Peručtí pamětníci velmi těžko nesli zánik Milenců.  Zda se tak stalo přirozenou cestou, či jim někdo „pomohl“ – to už se nikdy nedozvíme. Když ale vandalové začali v 90. letech minulého století likvidovat mohutný Oldřichův dub, tak proč by si netroufli na útlou borovici a mladý dub!!!

Vlevo asi rok 1930, vpravo zbytky aleje 2014 © mPb

Na tuto zajímavou „prorostlici“ navazovala krásná Modřínová alej. Nyní jsou zde již jen její zbytky, ale procházka alejí na Krásnou vyhlídku patřívala dříve ke svátečním dnům. 

Naučná stezka Perucko 1 - 20