9.1   VZNIK A HISTORIE OSADY CHRASTÍN

Chrastín je nevelká osada uprostřed lesního celku na pravém údolním svahu Débeřského potoka asi 3 km severně od Peruce. Název osady pravděpodobně pochází z vlastního jména Chrást. Jde o jedinou obec na Libochovicku, která je zcela obklopena lesem. K osadě náležejí dvě izolované skupiny chalup seřazených podél úzké lesní pěšiny dolů do Dolního Chrastína  asi 500 – 800 m západně od centra osady.
Osada sestává z uzavřeného velkostatku, původně panského dvora a z uskupení drobnějších chalupnických usedlostí. Budova velkostatku je nově opravená, klasicistní fasáda je z konce 18. století. K založení panského dvora došlo velice dávno, první písemná zmínka je z roku 1341. V té době patřil k majetku cisteriánského kláštera v Oseku, stejně jako nedaleká osada Černochov. V době po husitských válkách byl Chrastín začleněn do peruckého panství. V roce 1845 tu byl vrchnostenský dvůr, ovčín a hájovna. Od zrušení vrchnostenské správy v roce 1850 tvoří Chrastín osadu Peruce.

Chalupnické usedlosti, stejně jako chalupy v údolí, byly existenčně závislé na provozu poplužního dvora. Přibližně do 70. let 20. století zde byla v provozu hospoda U Černých, dosud relativně zachovalé tradiční stavení (čp. 13), kam směřovali výletníci z širokého okolí, kromě peruckých i z Libochovicka. Také se zde provozovaly „tancovačky“.   

Hospoda pana Černého kdysi a dnes.

V chalupnických usedlostech, jejichž počet v minulosti zřejmě nepřesáhl 25, žilo v dřívějších dobách neuvěřitelné množství obyvatel, pamětníci uvádějí až 7 osob v jedné místnosti. V roce 1869 bylo v Chrastíně registrováno 89 stálých obyvatel, v roce 1905 celkem 138 – výhradně české národnosti. Obecní kronika vedena pravděpodobně nebyla, chybějí proto podrobnější informace.
Radikální změnou v osudech osady bylo nepochybně vyvlastnění majetku rodiny Thun-Hohenstein v roce 1945 a socializace po roce 1948. Výsledkem byla prakticky zcela vylidněná obec a zdevastovaný dvůr i jednotlivé usedlosti. V celé osadě žil pouze jeden trvalý usedlík.
Obytné stavení velkostatku, chalupnické usedlosti i izolované chalupy ve dně údolí zachránili místní chalupáři od pravděpodobné úplné zkázy…
RNDr. Jan Marek, CSc.
Dodatek: V současné době (září 2010) je v Chrastíně dle údajů v evidenci obyvatel na Úřadu městyse Peruc evidováno 9 trvale žijících osob).

Kterak chytali bažanty  v Chrastíně                                         
Primus Sobotka
Žádný žert, ale pouhá pravda, kterak chytali v Chrastíně bažanty, dokud jich totiž bývalo. Takový Chrastiňák, čili veverkář vzal lucernu a šel v noci pod strom, na kterém bažant hřadoval. I hleděl bažanta na sebe upozorniti  a bažant, jakmile jej shlídnul, nepustil už Chrastiňáka s očí. Po té začal veverkář okolo stromu zvolna obcházeti -  bažant koukal pořád na něj, že však seděl na větvi a nemohl se otáčeti, točil po něm pořád hlavou. Znenáhla veverkář zbystřil krok a obcházel okolo stromu vždy rychleji, až se dal do klusu -  bažant stále očima za ním, až najednou bumc!, ležel milý bažant pod stromem jako hnilička. Ukroutilť si krk! Šikovný a bystrý veverkář, kterému se hlava nezatočila, nachytal takto za noc až i mandel bažantův!  Ký div, že je brzo všecky vyhubili?!

Co se v Chrastíně také stalo…
Roku 1617 popisuje Adam Kaplíř ze Sulevic na Milešově neblahou událost, která se stala v Chrastíně, a žádá o nápravu… Bartoloměj, krčmář v Chrastíně, si stěžoval na „lounskou čeládku“ v čele s šafářem, kterou jako přespolní dobře pohostil a nechal odpočinout. V noci, když všichni ulehli, se mu ale cháska odměnila tím, že pobila a snědla všechna kuřata běhající po dvoře a udělala rotiku v celkové škodě 3 kopy grošů míšeňských. Škodu odmítla cháska zaplatit…  
Zdroje:  Peruc a okolí v proměnách času – M. Neudertová-Hrubá, Tajemnou českou krajinou - Pavel      Toufar,  fotografie zapůjčila dcera bývalých hostinských v Chrastíně pí Marie Polívková z Peruce.

Odkaz na další informační panel Naučné stezky Perucko
Do Horního Chrastína jsme přišli od panelu č. 8 – Krásná (Čechova) vyhlídka. Panel č. 9 – Osada Chrastín je umístěn na rozcestí modré turistické značky, která z místní komunikace odbočuje na lesní cestu vpravo směr osada Horka a dále městečko Libochovice.
Naučná stezka vede dále ze svahu dolů po lesní cestě přes Dolní Chrastín až na rozcestí, kde je odbočka na Stradonice. Zde se nachází v nejnižším bodě naší cesty v nadmořské výšce 209 m  panel č. 10 – Štola Stradonice. 
Helena Halamová

Doporučujeme!
Nenechte si ujít krásný výhled  z  rozhledny STRADONKY… V Horním Chrastíně na rozcestí je od modré  značky nově namalovaná žlutá odbočka přes Dolní Chrastín do Stradonic na náves k velké mapě na hospodě. Odtud je žlutá značka až k rozhledně. Z Chrastína lze k rozhledně dojít také téměř po vrstevnici, když budete od rozcestníku pokračovat lesem po modré a asi po 130 m odbočíte vlevo na nově žlutě značenou lesní cestu, po které dojdete až k valu bývalého hradiště. Na něm již rozhlednu uvidíte.                                                                                 
Dvořáková Hana 

Naučná stezka Perucko 1 - 20