BURGUNSKO 2009 - den 4. a 5. |
Napsal Plazík st. | |
Středa, 30 prosinec 2009 | |
5.11.2009 Po prohlídce velké části Burgunska nás ještě čekalo hlavní město regionu Dijon a ještě něco cestou a poslední den centrum Alsaska, ale i Evropy - Strasbourg.
BURGUNSKO 09
Ráno jsme se sbalili, vše naložili do autobusu a vyjeli do nedalekého města Beaune , kde jsme si prohlédli historický a nádherný hospic z roku 1443, který sloužil potřebným až do roku 1993 a poté i celé historické centrum dalšího zajímavého města Burgunska. Hospic najdete podle pestrobarevné střechy, tašku různých barev je zde vidět všude mnoho. V Burgunsku jsme nemohli vynechat jeho hlavní město Dijon . Ten nás však přivítal deštěm, který rušil naše kroky po část doby pohybu v historických uličkách s hrázděnými, kamennými i cihlovými domy. Jsou zde však i honosné paláce, kamenná katedrála Saint-Bénigne a tradiční velká tržnice. Dijon, ty pro mne vždy byla hořčice a tak jsem ji nakoupil, spolu s tamním perníkem, jako dárek mým blízkým. Ale musíme jet směrem k domovu, nezapomněli jsme však na architektonický skvost v regionu Franche-Comte u městečka Ronchamp. Známý architekt Le Corbusier zde postavil v padesátých letech úžasnou kapli Notre Dame du Haut . Zastávka určitě stála za to, obzvláště, když opět svítilo sluníčko. Odtud to byl už jen kousek ke Strasbourgu, poblíž něhož jsme se naposledy ubytovali.
- den pátý - STRASBOURG
Poslední den naší cesty po Francii jsme již nebyli v Burgunsku, ale zpět v Alsasku. Tento kraj, stejně jako jeho hlavní město Štrasburk - Strasbourg , bylo v historii chvíli francouzské a chvíli německé. Je to také vidět na jeho architektuře - historické centrum podél jednoho ramene řeky Ill je celé hrázděné. Bohužel i při prohlídce tohoto čtvrtmilionového města nás provázely těžké mraky a déšť. I zde mají katedrálu Notre-Dame z počátku tisíciletí. Její věž byla do poloviny 19.století nejvyšší stavbou na světě. Jsou zde i krásné paláce, často sídlo evropských institucí. Hlavní centrum Evropy je však na kraji města a i sem jsme samozřejmě zajeli. Obhlédli a vyfotili kruhovou skleněnou budovu Evropského parlamentu a její okolí a to byla poslední prohlídka letošního zájezdu. Uvelebili jsme se na svých sedačkách a po chvíli již přejížděli Rýn, abychom se přes Německo dostali domů. Po překročení našich hranic bylo v autobuse veselo, Pepa konečně vytáhl svoji harmoniku (letos to nějak v hotelech nešlo) a my cestou kolem Plzně radostně zpívali.
Byl to opět krásný (až trochu na zlobivé počasí) a poučný zájezd, který pro nás připravila naše paní Vorudová. Děkujeme a těšíme se s ní v roce 2010 opět někam do Evropy.
|
< Předch. | Další > |
---|