Již tradičně jezdím v červenci s partou kolem paní Vorudové z Cítolib do Francie. Po Burgunsku, Akvitánii a loňské Provence jsme letos zamířili na severozápad a trochu jsme se projeli Normandií a Bretaní.

   Vyjeli jsme z Loun 9. července v podvečer a po projetí Německem a poloviny Francie jsme před 11. dopolední dojeli k jednomu z mnoha krásných francouzkých zámků Chantilly. Tento zámek leží severně od Paříže a vzhledem k jeho blízkosti byl často navštěvovám tamní šlechtou. Byl to soukromý zámek, plný cenných uměleckých děl, zejména obrazů velkých mistrů, včetně Raphaelových Tří Grácií. Okolo nádherné zahrady (inspirovaly Ludvíka XIV. při stavbě Versailles) a velké stáje se závodištěm. Ale míříme dál.
V Giverny se usadil další známý malíř, impresionalista Claude Monet. U svého domu vybudoval dvě zahrady a většinu svých obrazů maloval právě zde. Úžasná je zejména dolní, vodní zahrada s můstky, známými z Monetových děl. Zde bych vydržel celý den, světlo s vodou, keři a květy zde stále vytváří nové scenérie. Je zde mnoho asijských turistů. Večer končíme v Rouen s velkou katedrálou, která má každou věž jinou. Ta nejvyšší je litinová a svého času byla se svými 151 m nejvyšší na světě. Kousek dál, na místě, kde byla upálena Johanka z Arku, stojí věž a novodobý zajímavý kostel. Spíme v IBIZu.
Druhý den již odjíždíme ke kanálu La Manche, do městečka Étretat. Přišli jsme na oblázkovou, chrastící pláž a ohromily nás po obou stranách nádherné bílé útesy. A z nich vystupují velké přírodní oblouky a před nimi ční z hladiny špičaté jehly. Nasadil jsem turistickou obuv a vyrazil nejdříve vpravo, kde jsem došel až na výhled na mnohakilometrové severní útesy. Zpět po pláži vlevo a až nad další oblouk s výhledem na vzdálený maják. Tak toto místo mne opět silně oslovilo, vydržel bych zde také až do večera (ale to by musel být zájezd na celý měsíc). Přes Normanský most jsme přejeli ústí Sieny. I ten byl v době svého vzniku nejdelším lanovým mostem na světě.
Za mostem leží městečko Honfleur, naše další zastávka. Starý přístav a okolo mnoho domů s dlouhou historií, velký dřevěný kostel a na březích mnoho malířů. Ti sem jezdí již téměř 200 let. Příjemné místo. Další navštívené dvojměstí Deauville-Trouville je vzhledné, upravené, ale snobské. Tak jen malý pohled na mola a rychle dál. Beuvron en Auge, jedna ze sta nejkrásnějších vesnic Francie, nám pohodu vrátila. Skutečně krásný malý kout Normnadie, plný výroben Calvadosu, Cidre (3 jsem koupil domů) a květin. Spát jedeme do Premier Classe u Caen.
Ráno vyrážíme de města Bayeux. Než otevřou tapisérii, prohlížeme si další velkou, trojlodní katedrálu uprostřed náměstí (většina podobných bývá obestavěna z několika stran).  Ale rychle dál a projít se kolem téměř 1000 let staré, 70 metrů dlouhé tapisérie královny Matyldy, zobrazující vítězství  Viléma Dobyvatele v Anglii. Famózní dílo! Pokračujeme za nedávnou historií, vylodění spojenců v roce 1944.
Začínáme na Gold Beach v městečku Arromnaches. Zde vybudovali spojenci jeden ze dvou přístavů na moři a dodnes jsou ve vodě velké betonové bloky, které sem převezli z Anglie. O všem vypráví expozice v muzeu Dne D, kde je i československý koutek. Dokonce i promítaný film byl v češtině. Určitě stojí za návštěvu. Na zátoku je pěkný pohled zhora, podél pláže jsou vystaveny zbraně a čluny z dob invaze. Nejznámější místo 6. čevna 1944 je určitě Omaha Beach. I zde jsme se zastavili a to skutečně ve velké pokoře a úctě mezi kříži a hvězdami nekonečně velkého Amerického hřbitova. Zde je pohřbeno téměř 10 tisíc padlých vojáků. Naše generace, přímých potomků lidí, kteří prožili 2. světovou válku, si všech bojovníků za svobodu váží, ale na tomto místě tragická historie člověka osloví mnohonásobně silněji. Já s několika málo kamarády sestoupil pěšinou mezi hustě zarostlou strání až dolu na vlastní pláž, která byla prosyta krví spojeneckých vojáků a není na jejich paměť používána ke koupání. Přivezl jsem si hrstičku písku. Ještě jižněji leží Pointe du Hoc, místo, kde byly jako prvé vysazeny jednotky Rangers. Němci zde měli silnou dělostřeleckou baterii, která ovládala moře na několik mil daleko. Němci se o akci dozvěděli a před silným leteckým bombardováním děla odvezli. Dodnes jsou zde mohutné betonové bungry, základy dělostřeleckých baterií a celá plošina je plná kráterů po pumách. Po silných pátečních zážitcích odjížděme k noclehu do 120 km vzdáleného Avranches. Zde končí naše cesta po Normandii, zítra přejíždíme do Bretaně.
Ale o tom až v dalším článku.

FOTO z cest
FOTO Chantilly
FOTO Giverny
FOTO Rouen
FOTO Étretat
FOTO Normandský most
FOTO Honfleur a Trouville
FOTO Beuvron-en-Auge
FOTO Bayeux
FOTO Arromanches
FOTO Omaha beach
FOTO Pointe du Hoc

Pokračování Bretaň
Pokračování Paříž dopoledne 
Pokračování Paříž odpoledne