Z Galerie u Plazíka Z mých pamětí IV - vzpomínky ředitele Kučery | Z mých pamětí IV - vzpomínky ředitele Kučery |
| Napsal Plazík st. | |
| Neděle, 14 březen 2010 | |
|
Ve čtvrtém pokračování vzpomínek popisuje pan ředitel Kučera přestěhování své rodiny na Peruc, poměry na Peruci a vztah místních ke škole.Též píše o finančním zajištění chodu školy, řádky až hodně aktuální.
(část Peruc) Karel A. Kučera
3.pokračování
Po všech svatých r.1920 jsem se stěhoval s rodinou do Peruce. Byl to můj soudný krok v životě!
Tak se pohlíželo na učitele, když zde byla zřízena nová měšť. škola, jež vyžadovala peněz na své zařízení a vybudování. Uznával jsem, že nevelká obec má mnoho potřeb, ale po mém soudě byl neúměrným osobní náklad v obecním rozpočtu. Potom ovšem se hledala úspora tam, kde neměla býti hledána. Tu jsem plně poznal nutnost zákona o obvodových školách měšťanských. Podle dosud platných zákonů hradil se náklad na měšť. školu jako na školu obecnou z prostředků místní obce, ač navštěvovali školu tři čtvrtiny žactva mimo obecní území. Při projednávání rozpočtu na úhradu věcného nákladu na měšť. školu právem se žehralo v místní školní radě, ve finanční komisi i v obecním zastupitelstvu na poměrně zvýšený náklad školní. Mnozí poplatníci (hlavně ti bezdětní) nenáviděli měšť školu především z té příčiny, že na ni platili za občany sousedních obcí. Usiloval jsem tudíž ulehčiti obci v opatření prostředků na úhradu věcných potřeb školních. Podařilo se mi získat od okresu lounského r. 1920 K 3.500.- Tento příspěvek byl v následujících letech zvýšen na K 10.000.- (v roce 1922 dokonce K 18.000.-). Se zvláštní deputací (školní dozorce Jos. Stehlík a Václav Babický) jsem se vypravil do Prahy k zemskému výboru a zde se nám podařilo získati K 40.000.- na úhradu dluhu při stavbě školy. Dříve si nikdo nevzpoměl žádati o nějakou podporu! Při zápise do měšť. školy skládali rodiče dítek dobrovolné dary peněžité na koupi pomůcek učebných. Tyto dobrovolné dary měl jsem k dispozici a z nich kupoval podle programu pom. vyučovací. O tom jsem vedl účetní knihu a dal účty každoročně přehlédnouti dvěma členy sboru. Účetní závěrku jsem předkládal místní školní radě. Do Peruce jsem se s rodinou přistěhoval již za tmy, jak jsem uvedl, v prvních dnech listopadu 1920. Na přijetí do budovy školní nerad vzpomínám. Bylo nepěkné! Budova školní byla zavřena a všude bylo tma. Když nám na zatlučení na dveře školník budovu otevřel, ani nám světlo nepřinesl. Příruční věci jsme složili v bytě. Nato se dostavila učitelka Irena Sekerová a pozvala nás do svého domu, kdež jsme povečeřeli a také přespali. Druhého dne jsme vyložili nábytek ze stěhovacího vozu. Dne 9.listopadu 1920 jsem přednášel v tělocvičně Sokola při vzpomínce 250ti letého úmrtí arciučitele národů Jana Ámose Komenského. S režisérem divadla smíchovského Juliem Löblem jsme předvedli scenu „Komenský v Amsterodamě“. Na počátku prosince t.r. vypukly v obci bouře komunistické. Předcházel jim svolaný tábor lidu, k němuž se četní komunisté z okolních obcí (především z Telec-Skal) dostavili s okovanými holemi. Z otevřeného okna záchodového ve škole někteří chlapci posuňky provokovali kolem jdoucí komunisty. Byv váženým rolníkem Václavem Krupkou včas upozorněn, co se dějě, ihned jsem zakročil. Sotvaže se tak stalo, vnikli někteří předáci komunistů do školní budovy, aby si sjednali pořádek. Vyšel jsem jim vstříc a seznámil, co jsem již učinil. Spokojili se s tím a s klidem odešli. Při prvé nadílce mikulášské jsem zastával ve školní tělocvičně úkol Mikuláše. Provázel mě „anděl“ (Mařenka Tůmová) a „čert“ (Jaroslav Vlček). Hlavní pořadatelkou byla obětavá učitelka Irena Sekerová. Na památku mám dárek (skleněný kalamář). V této době byl mi doručen pochvalný dekret okresního školního výboru „za nevšední píli a obětavost, kterou jsem věnoval zařízení nově otevřené měšťanské škole a za velmi dobrý její stav“. Propagaci školy dobře prospívaly zdařilé výstavky při ukončení roku školního, při nichž byly vykládány zdařilé práce žákovské z kreslení, z ruč. prací výchovných a dívčích (od r.1921). Na jaře r.1921 dal jsem podnět ke stromkové slavnosti ve škole, při níž bylo na školním pokusném poli při dvoře vysazeno 9 stromů (ořešáky, jabloně, hrušeň). Úvodní slovo při slavnosti měl předseda mšr. Josef Kořínek. Při slavnosti jsem promluvil „O významu pěstování stromoví“. Případné sbory přednesly žákyně měšťanské školy. Nacvičil je odbor. učitel E.M., ale nikoliv pečlivě. Dne 8.května 1921 promluvil jsem na schůzi v Hořanech k pozvání řídícího učitele Kyzlíka „O lásce k české půdě“. Na konci škol. roku 1920–21 vystoupil ze sboru dobrý člověk-katecheta, místní kaplan František Wild. Vzdal se kněžství a přijal místo učitele v Noutonicích (okres Smíchov). Po zkouškách učitelské způsobilosti studoval soukromě práva. Za světové války sloužil ve vojště jako polní kurát. Týž se ucházel o neteř místního faráře a osob. děkana Václava Houšky, který ji provdal za učitele Jaroslava Levého v místě. Byl to můj důvěrný přítel a těšil se na rodinný život. Později byl povolán ke službě do zemské školní rady a potom referenta k ministerstvu školství a národní osvěty s titulem škol. inspektor. Zemřel dne 8.ledna 1942 ve věku 56 let (již ve výslužbě). Byl to muž jemný, milý a taktní, v životě však méně šťastný. O něm možno vpravdě říci: „Život se mu nepoved“.
O hlavních prázdninách r.1921 byla ve škole umístěna prázdninová kolonie dětí ze Žižkova. Chování dozorců mládeže zavdávalo příčiny ke stížnostem, jejich noční toulky vzbuzovaly odpor občanstva. S vystěhováním kolonie na konci prázdnin byla velká potíž. Teprve na můj zákrok přímo u starosty města Žižkova kolonie mistnosti školní vyprázdnila, aby tyto mohly býti řádně vyčištěny a připraveny k vyučování.
PS. Text pana ředitele Kučery jsem prostě přepsal, bez zásadních úprav a oprav, v pravopisu doby, ve které byly paměti psány. Na následujících stránkách popisuje pan ředitel Kučera činnost ve škole od školního roku 1921-22, besídky, kurzy, informuje o nových učitelích a o zřízení knihovny. Též popisuje ostré spory s některými místními občany, svoji cestu na Slovensko a další dění v obci. Pokračování příště
|
| < Předch. | Další > |
|---|
