Galerie u Plazíka na Peruci Vás zve na setkání autorů a s autory, které připravuje na sobotu 20. ledna 2018 mezi 10 a 17 hodinou ve svých prostorách. 
Přijďte se i vy podívat na fotografie ze 43 proběhlých výstav s možností setkání s některými z autorů, vše ve vyhřáté galerii a u roztopených kachlových kamen v kuchyňce.

V zimním čase, kdy bývá moje galerie uzavřená, jsem se ohlédl za uplynulými deseti roky a na zdi galerie jsem nainstaloval ukázky fotek ze všech 43 výstav, které jste od jejího otevření mohli vidět.  

Ladislav Bába
Ohlédnutí

 

Pravidelné návštěvy u Mirka „Plazíka“ Blažka v Galerie U Plazíka v Peruci mě časem tak trochu „přesvědčily“, abych se ke svým šedesátinám poohlédl drobet zpět. Svůj první fotoaparát jsem dostal někdy v deseti letech a byla to bakelitová Corina, tehdy snad za tři stovky, což bylo dost peněz. Až dnes teprve lituji, že z té doby nemám v archivu nějaké fotky či negativy. Fotit jsem začal před 36 lety a v podstatě z donucení. Začínal jsem psát články do novin a potřeboval jsem k tomu fotografie. V té době jsem pracoval v tehdejším lounském domě kultury a začal navštěvovat i fotografický kroužek Reflex. To ale nebylo jen focení, zpočátku jsem musel často obtěžovat kamaráda Pavla Straku se žádostmi o vyvolání filmu a zpracování fotek. Za tuto pomoc a „školu“ mu patří velký dík. To byla polovina roku 1982 a já jsem začal ve fotokomoře trávit více a více času. Nakonec se z toho stal můj velký koníček, který jsem využil i v zaměstnání a dalším životě. Začal jsem pravidelně dopisovat do různých novin a již dvacet let vedu kroniku města Loun, ke které rok co rok přikládám i fotogalerii. Zpočátku jsem, snad jako každý fotograf, zkoušel fotit vše, od krajiny, aktu přes portréty a dokumentární fotografii. Nakonec vyhrála dokumentární fotografie. Tady byl zásadní rok 1987, kdy jsem se v podstatě ještě jako začátečník zúčastnil zájezdu pěveckého sboru Kvítek do Belgie. Škoda, že jsem neměl dnešní fotografickou techniku a zkušenosti… Co se týče fotoaparátů, začínal jsem s ruským přístrojem Sokol, pak jsem si koupil svůj první fotoaparát, což byl japonský Chinon, následovala Praktika, na větší formát německý Pentacon – formát filmu 6 x 6 cm, k dispozici jsem měl i vynikající japonský přístroj Mamiya 645 – formát filmu 6 x 4,5 cm. Po otci jsem hodně používal vynikající český fotoaparát Flexareta 6 x 6 cm, ale měl jsem ho i s příslušenstvím na kinofilm. Dlouho jsem odolával digitálnímu fotoaparátu, ovšem rychlý rozvoj této techniky mě donutil k pořízení několika přístrojů Olympus a pak Nikon. Na stovky a stovky hodin ve fotokomoře ovšem dodnes vzpomínám a přiznám, že mně i chybí. Současná výstava je ohlédnutím a dárkem k loňským šedesátým narozeninám. Je to jakési připomenutí mého šestatřicetiletého kamarádství s fotoaparátem. Výstava nemá rozhodně nějaké umělecké ambice, je to prostá procházka od černobílé fotografie až k dnešní digitální technice. Fotografie jen málo upravuji v počítači a některé vznikly náhodně, tak jak to u dokumentární fotografie bývá. Vernisáž výstavy se uskutečnila v sobotu 3. března v Galerii U Plazíka v Peruci a bude přístupná o víkendy a svátky od 10 do 17 hodin až do neděle 29. dubna.  ( REPORT z vernisáže ) 

Petr Kurimský
PAMĚŤ KAMENŮ V ČESKÉ KRAJINĚ

Karlovarský patriot Petr Kurimský (1968), sběratel minerálů a neúnavný badatel, nadšený fotograf a obdivovatel české krajiny, milovník dobrého vína a jazzu. Původním povoláním nástrojař a technolog, dnes majitel malé firmy, zabývající se přírodními kameny a šperky.
Při svých toulkách po vlastech českých zachycuje fotoaparátem geologické profily, kamenné monumenty, pozůstatky staré těžby, památné kameny, zkrátka kameny, které v sobě obsahují nějakou „paměť“, otisk času.
Většinu záběrů pořizuje černobíle. Fotografický materiál zpracovává klasickou technikou na negativ. Sám vytváří celý proces v temné komoře od vyvolání negativu až po zhotovení pozitivu. Tento způsob práce je mu blízký. Právě ona jedinečnost výsledku, struktura, zrno, často i technická nedokonalost, dotváří dle autora kouzlo a půvab jednotlivých záběrů.
Digitální technologií ale v žádném případě neopovrhuje, naopak,  digitál je pro něj dnes již nepostradatelný technický zápisník.
Česká republika má pestrou geologickou stavbu a je v tom výjimečná v celosvětovém měřítku. Je tu mnoho geologických a archeologických zajímavostí.  Stále je co fotit!  Proto tento soubor fotografií nikdy nemůže být ukončený, stále vzniká a je doplňován novými záběry.
Soubor fotografií Paměť kamenů v české krajině nechce být dokumentem, mapujícím  geologickou stavbu České republiky. Je spíše osobitou výpovědí autora o jeho vztahu k tomuto fenoménu české krajiny.
Část souboru představí veřejnosti na stejnojmenné výstavě v Galerii u Plazíka v Peruci. Výstava je doplněna doprovodným textem, který návštěvníka blíže seznámí s danou problematikou a pomůže mu porozumět, co se rozumí onou „pamětí kamenů“. 
( REPORT a fotky z vernisáže )  

Ludvík Erdman
50 roků s fotoaparátem

30.6.2018 - 26.8.2018 

 Ludvík Erdmann, další Karlovarák v Galerii u Plazíka, perucký chalupář, zde pravidelně vystavuje své fotografie. O svých půlkulatinách prezident FOS Sokolov, který se podílel na mnoha výstavách v ČR, SR i SNR, zde oslaví 50 let s fotoaparátem. Zkušený autor fotografuje vše, co ho zaujme, ale převážně krajinu.
Co vybral pro svoji další výstavu se můžete na Peruci podívat od 30.6.2018 do 26.8.2018 o víkendech a svátcích od 10 do 17 hodin. Jste zváni.    

Mirek Plazik Blažek
70 - stále se učím

1. 9. 2018 - 28. 10. 2018  (31.1.2019)

Mirek Plazík Blažek (1948 Peruc)
S fotoaparátem, který mu  vložila do rukou jeho maminka,  žije již pár desetiletí. Nikdy se však nepovažoval za zkušeného fotografa. Fotil hlavně rodinu, v 70. - 80. letech motorismus, občas  „svoji“  Peruc  a  od  90. let  i koncerty, festivaly
a divadlo. Většinu fotografií používá na svých internetových Peruckých stránkách www.iperuc.cz .Uspěl v soutěžích fotografií s motoristickými tématy. Vystavoval divadelní fotografie v Lounech, fotografie Peruce v místním muzeu. V roce 2010 uspěl v  soutěži Evropa je nádherná. Se svým snímkem Sledi ve skanzenu se umístil na 23. místě mezi více než 28 tisíci snímků od autorů z 30 evropských zemí.
Od roku 2007 provozuje svoji Galerii u Plazíka na Peruci. Umožňuje zde prezentaci zkušených  i začínajících amatérských fotografů. Občas připraví výstavu dokumentů. Do těchto dnů zde proběhlo 46. výstav.
Výstavy:
80. léta – Teplice, Most (motorismus)
2003 – Galerie u Kozorožce (Peručtí výtvarníci)
2004 – Peruc, kino (Peruc k miléniu)
2004 – 07 – Louny, divadlo (divadelní fotografie)
2007 – Peruc, muzeum (Peruc mým objektivem)
2007 – Peruc, Galerie u Plazíka (Francie)
2008 – Peruc, Galerie u Plazíka  (Šedesát)
2011 – Lovosice, sauna (Žafest)
2012 – Třebíz, skanzen (České středohoří)
2013 – Peruc, Galerie u Plazíka (Evropané) 

V Galerii u Plazíka na Peruci představuje u příležitosti životního jubilea své fotografie její majitel M. P. Blažek. Tentokráte to jsou snímky převážně „bez lidí“, hlavně z procházek výletů a zájezdů. Vernisáž výstavy proběhla v sobotu 1. 9. 2018 v 15 hodin. Výstava bude přístupná o víkendy a svátky od 10 do 17 hodin až do 28. října 2018. Jste srdečně zváni.

Report z vernisáže ZDE  .

Zpět na Historie galerie. 
Zpět na Hlavní stránku galerie.
Zpět na Perucké stránky