František Fajtl třiadevadesátiletý |
Napsal Plazík st. | |
Neděle, 22 listopad 2009 | |
20.8.2005 V sobotu 20.srpna oslavil obdivuhodné 93.narozeniny člověk-hrdina, rodák z nedalekého Donína, válečný letec František Fajtl. Chci tímto článkem s fotografiemi přiblížit i mladší generaci tohoto hrdinu a popřát oslavenci mnoho zdraví do dalších let žití. Život válečných letců ve Velké Británii byl velice rozmanitý, bohatý na zážitky všeho druhu, ale i tvrdý.Angličané jim sice poskytovali obrovskou pomoc a pohodlí, ale vyžadovali od nich dokonalé výkony i oběti. Když zůstala Anglie proti nepříteli sama, bylo hlavně na nich, aby ji ubránili a odvrátili invazi... Toto jsou slova Františka Fajtla - hrdiny, bojovníka a skvělého člověka, který stejně jako jiní odešel dobrovolně do zahraničí s odhodláním čelit nepříteli. Francouzské letectvo i britské RAF mu, stejně jako mnohým ostatním dobrovolným letcům z celého světa, dalo šanci toto odhodlání naplnit. Ale vraťme se o několik let zpět. František Fajtl se narodil se 20. srpna 1912 v Doníně, v okrese Louny. Roku 1932 maturoval na obchodní akademii v Teplicích, aby následně absolvoval Vojenskou akademii v Hranicích a v roce 1935 z ní byl vyřazen jako poručík letectva - pilot. Do okupace české země Německem sloužil u leteckého pluku 2 v Olomouci a v Přerově. V červnu 1939 uprchl přes Polsko do Francie, kde vstoupil do jejího letectva jako seržant á titre étranger (cizinec). Bojoval ve dvou francouzských perutích Groupe de Chasse, u Lyonu a Paříže na stíhacích letounech Bloch B-152 a Morane-Saulnier MS-406. Když Francie padla, ustoupil do Severní Afriky přes přístav Port Vendres a odtud se dostal přes Gibraltar do Anglie. Nakonec vstoupil do Královského letectva RAF (Royal Air Force). V něm se zúčastnil slavné bitvy o Británii (10. 7.-31. 10. 1940) na letounu Hurricane jako pilot s hodností Pilot Officer (poručík), v 17. britské stíhací squadroně. V roce 1941 se stal velitelem 313. československé stíhací perutě a rok poté velitelem 122. stíhací squadrony jako první Čechoslovák pověřený velením anglické perutě. 5. května 1942 byl sestřelen v souboji nad severní Francií. S hořícím Spitfirem nouzově přistál v Atlantickém valu mezi Němce. Utekl z jejich obklíčení a za dramatických okolností cestou přes okupovanou i neokupovanou Francíí, Pyreneje a do Španělska (tam byl zajat a uvězněn v koncentračním táboře Miranda ve městě Miranda d Ebro). Po propuštění (díky Britským diplomatům) byl odvezen na Gibraltar odkud se vrátil zpět do Anglie. Takový zážitek by mnohé natolik ovlivnil, že by s bojovým létáním na čas nebo definitivně skončili, avšak František Fajtl byl skutečný bojovník a možnosti boje proti tolik nenáviděné Luftwaffe se nevzdal. Hned po návratu byl určen velitelem dvou anglických leteckých bází v anglické hodnosti Wing Commander (podplukovník) a na vlastní žádost se znovu vrátil do bojů jako velitel 313. čs. stíhací perutě se kterou bojoval až do konce roku 1943. A to i přesto, že mu byla nabízena možnost učit nováčky. V lednu 1944 byl určen velitelem skupiny dvaceti stíhacích pilotů, s nimiž na základě mezivládních úmluv odjel do Sovětského Svazu. Po přeškolení na sovětských stíhačkách Lavočkin La-5FN organizoval 1. čs. samostatný stíhací pluk v SSSR a v jeho čele odletěl na pomoc Slovenskému národnímu povstání na letiště Zolná u Zvolena. Dohromady ve válce sestřelil 4 nepřátelská letadla, poškodil několik dalších a sám byl dvakrát sestřelen. Po návratu z války se stal prozatímním velitelem 1. letecké stíhací divize v Praze. V roce 1948 absolvoval Válečnou školu, stal se důstojníkem Generálního štábu a poté lektorem na Vysoké vojenské škole. Roku 1949 byl propuštěn, protože pro něho nebylo zařazení. Rok na to byl zatčen, degradován na vojína úderníka a poslán do vězení na Mírově jako nepřítel lidu, jeho rodina byla vystěhována z bytu bez náhrady. Po sedmnácti měsících byl propuštěn. Poté pracoval jako stavební dělník, skladník a nakonec jako úředník v okresním stavebním podniku v Lounech. Roku 1964 byl částečně rehabilitován, povýšen na plukovníka v záloze a 4 roky zaměstnán ve státní letecké moci. Teprve po listopadu 1989 se však mohl znovu zapojit do veřejného života. Spolu s Karlem Mrázkem stanul v čele Svazu letců. Roku 1990 byl prezidentem Václavem Havlem povýšen na generálmajora ve výslužbě a vyznamenán řádem generála M. R. Štefánika. V roce 2002 byl povýšen do nejvyšší hodnosti generálporučík. Při příležitosti státního svátku 28.10.2004 převzal z rukou prezidenta Václava Klause Řád bílého lva. Generálmajora, který létal téměř nad všemi frontami druhé světové války a jako vůbec první Čech velel anglickým pilotům, ocenění dojalo: Je to velká pocta. Já to cítím tak, že je to pocta pro všechny moje kamarády, kteří padli. Život byl to nejcennější, co mohli dát za svobodu, za vlast, za demokracii. Já jsem tu chvíli, kdy lidé ve Vladislavském sále povstali a všichni mi vyjadřovali poděkování za to, že jsem bojoval za vlast, velmi prožíval. Přijímal jsem to jako poctu pro všechny moje kamarády, kteří padli, které jsem velmi dobře znal, a byl jsem prostě šťastný, že to takhle vyšlo. Své zážitky a zkušenosti spojené s bojovými výsledky svých kamarádů - spolubojovníků popsal celkem ve 14 knihách. Jméno Františka Fajtla se stalo pojmem, a to nejen v Československu. Ve svých knihách vlastně reprezentuje tisíce svých spolubojovníků a kamarádů, jejichž osud - pokud nepadli už za 2. světové války - nese velmi podobný rukopis. Dnes můžeme jen litovat, že se mu uznání nedostalo již po válce a že byl, jako celá řada jeho spolubojovníků takto zneuctěn.F.Fajtl 1912 - 2005 |
< Předch. | Další > |
---|